Archeologové v sobotu 19. října v náchodském muzeu při programu mezinárodního dne archeologie představí zlatý poklad z mladší doby bronzové. Do muzea devět spirálek ze zlatého drátu o celkové hmotnosti 257 gramů donesl na jaře muž, který jej našel v lese u Náchoda.
Řekl to archeolog muzea Jan Košťál. Archeologové nechtějí bližší informace k místu nálezu zveřejnit. Nálezce požádal Královéhradecký kraj o vyplacení nálezného.
Podle Košťála jde o jeden z největších zlatých pokladů z doby bronzové objevených v Čechách. "Je to zlatý depot devíti takzvaných nekonečných spirál vyrobených z dvojitého drátu na obou koncích s očky, přičemž na jedné straně je drát tordovaný (stočený kolem své osy). Sedm spirálek má přibližně stejnou hmotnost a dvě jsou výrazně lehčí, přičemž jeden je přeštípnutý," řekl Košťál.
Nálezce archeologům řekl, že poklad objevil v dubnu při venčení psa ve stráni, v místě rozrytém od divočáků. Zlatý drát trčel ze země. Archeology překvapilo, že to bylo nalezeno na odlehlém místě uprostřed lesa, na kraji rokle. "Z nejbližšího okolí nálezy z tohoto období nejsou," řekl Košťál. Vědci zlatý drát v podobě spirály datovali do mladší doby bronzové, tedy do období mezi roky 1200 až 900 před naším letopočtem.
Ojedinělý nález
Jak se předmět do země dostal, se archeologové mohou pouze domnívat. Šlo o ojedinělý nález, nenašly se u něho jiné předměty. Jednou z hypotéz je to, že si zlato mohl v nepřístupném terénu někdo v pravěku uschovat, aby si ho později vyzvedl. Za pravděpodobnější vědci považují hypotézu o kultovním místě. Nález z Náchodska má totiž analogii s objevem podobné spirály a dalších bronzových předmětů u Mladé Boleslavi.
"Spirálky u Náchoda se našly na východní straně svahu nad roklí. Podobný nález byl objeven před 12 lety v okrese Mladá Boleslav. I tam to bylo na východní straně svahu, navíc se tam našly i bronzové předměty, které umožnily celý poklad s jistotou datovat. Zlatá část tohoto depotu má hmotnost jenom o šest gramů vyšší. Interpretace tohoto nálezu je, že mohlo jít o obětinu slunečnímu božstvu či kultu," řekl Košťál.
Podle archeologů podobné zlaté spirály v době bronzové sloužily zřejmě jako polotovar k dalšímu zpracování nebo jako předmincovní platidlo neznámé hodnoty. Z východních Čech je doloženo jen několik obdobných nálezů. K nejznámnějším patří tzv. královéhradecké zlaté osmičky. Byly objeveny v 19. století v historickém centru Hradce Králové. Šlo o zlatý drát svinutý do tvaru osmičky. V minulosti byly objeveny také v Černilově na Hradecku, ale ty se nedochovaly.
O vyplacení nálezného jedná Královéhradecký kraj. "Správní řízení o udělení nálezného běží, zatím nemohu říci, kolik nálezce dostane, sami nevíme. Rada Královéhradeckého kraje o tom bude rozhodovat pravděpodobně do měsíce. Žádné podrobnosti nemůžeme sdělovat," řekl Lukáš Vaníček z kanceláře hejtmana.
V oblasti Náchoda jsou nálezy z doby bronzové ojedinělé. Archeologové dosud nenašli žádné sídliště či pohřebiště. S největší pravděpodobností, ale již v té době vedla přes území dnešního Náchoda obchodní stezka do dnešního Polska.