Odborům vadí, že vláda odložila schválení výstupů Uhelné komise

Odborům vadí, že vláda minulý týden odložila schválení výstupů Uhelné komise. Materiál s doporučením komise ukončit v ČR využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl stažen z jednání kabinetu a bude předložen do meziresortního připomínkového řízení. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN) v úterní tiskové zprávě uvedly, že nad tímto postupem vlády vyjadřují "zásadní znepokojení".

Termín odklonu od uhlí v ČR vládu rozděluje - pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Naopak podle druhého z předsedů - ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) - by kabinet neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise.

Podobný názor mají i odboráři, podle kterých Uhelná komise jako poradní orgán vlády splnila úkoly, kvůli kterým byla ustanovena. "Uhelná komise předložila na jednání vlády komplexní materiál včetně jednotlivých doporučení. Upozorňujeme také na skutečnost, že v komisi byly zastoupené všechny platformy reprezentující různé sektory, kterých se odklon od uhlí může dotknout. Výstup práce komise je tak opravdu konsensuální," uvedly v úterý odborové svazy.

Zdůraznily, že závěry komise byly přijaty jasnou většinou - z 19 členů hlasovalo pro závěry 15 členů pro, dva proti a dva se zdrželi. "Komise vládě doporučila jako realistický rok útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v České republice rok 2038. Ovšem pouze za předpokladu, že budou splněné jasně stanovené podmínky. ČMKOS i OS PHGN považují rok 2038 za kompromis," sdělili v úterý odboráři. Dodali, že na výstupech komise se na jednání tripartity s odbory jednohlasně shodli také zástupci zaměstnavatelů.

Podmínkami útlumu jsou podle usnesení Uhelné komise zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými a právě zajištění energetické bezpečnosti. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.

Vláda by podle komise také měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech. Orgán se zároveň v prosinci usnesl, že by do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí.

Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Hnědé uhlí má nyní největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo předloni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní ČEZ nebo soukromé firmy Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.

Brzký odklon od uhlí v Česku požadují ekologické organizace. Prosazují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030 a vyšší využití obnovitelných zdrojů, za nejzazší kompromis považují konec uhlí v roce 2033.