Celosvětové emise oxidu uhličitého klesly kvůli pandemii koronaviru až o 17 procent. S těmito výsledky přichází alespoň nová studie zveřejněná v časopise Nature Climate Change.
Jen 7. dubna úroveň oxidu uhličitého v ovzduší klesla natolik, že se dostala až na úroveň z roku 2006, uvádí výzkum, který analyzoval denní emise oxidu uhličitého v 69 zemích, 50 amerických státech a 30 čínských provinciích pomocí údajů z každodenního využívání elektřiny.
Podle propočtů vědců se mohou díky různým omezením a opatřením v souvislosti s šířením covidu-19 globální emise oxidu uhličitého pro tento rok snížit až o sedm procent. Zatímco v roce 2019 lidstvo vyprodukovalo kolem 100 milionů tun oxidu uhličitého denně, tak letos to je zatím "jen" 83. V některých zemích dokonce klesly emise v průměru až o čtvrtinu.
Čísla jsou relativně příznivá i v momentě, kdy budeme předpokládat, že vše se vrátí do normálu, tedy do doby před pandemií, už v polovině června. V takovém případě by byl celoroční pokles ve srovnání s loňskem nižší o čtyři procenta. Pořád by se navíc jednalo o největší pokles od konce druhé světové války.
Vědecká zpráva OSN z loňského roku uvádí, že abychom oteplování naší planety udrželi pod hranicí dvou stupňů Celsia, měly by roční emise oxidu uhličitého klesat o 2,7 procenta. Pro hranici 1,5 stupně by bylo potřeba snížení o 7,6 procent.
Nezměnilo se nic zásadního
Vědci ale varují, že nic zásadního se zase nezměnilo. Jde totiž jen o dočasný pokles. "Omezení lidské populace vedlo k drastickým změnám ve spotřebě energie a emisích oxidu uhličitého. I když jde o extrémní poklesy, tak jsou nejspíš jen dočasné, protože neodrážejí strukturální změny v ekonomických, dopravních nebo energetických systémech," řekla vedoucí autorka studie Corinne Le Quéréová z University of East Anglia.
Největší pokles emisí zaznamenal v dubnu sektor letectví, a to až o 60 procent oproti roku 2019. O 36 procent klesly také emise v městské hromadné dopravě. Emise průmyslu jako takového klesly zhruba o pětinu. O tři procenta se naopak zvýšily emise z obytných budov.
"Snížení emisí, ke kterému dojde v důsledku koronaviru, bude bezpochyby bezprecedentní. Už méně jisté však je, do jaké míry se ekonomika koncem roku 2020 a začátkem roku 2021 oživí. Jednotlivé země a ekonomické sektory se zotavují různě a není jasné, zdali se jejich úroveň aktivity vrátí do normálu, nebo jestli uvidíme trvalé změny v chování," klade si otázku další z autorů studie, Glen Peters z Centra pro mezinárodní klimatický a environmentální průzkum v Norsku.
