Praha 29. listopadu 2022 (PROTEXT) - Posilování sociálních jistot a soudržnost mezi členskými státy jsou potřeba, aby Evropská unie zvládla rychle přicházející vážné krize. Ruský útok na Ukrajinu, růst cen energií ani klimatickou změnu nezvládne žádný jeden stát anebo člověk sám. Mezinárodní konference na tato témata hostila Masarykova demokratická akademie.
Občané, členské státy i Evropská unie čelí souběhu velkých změn a krizí. Stávající válce v Evropě, cenám energií, pracovním podmínkám i proměně klimatu se na mezinárodní konferenci Call to Europe: Zvládání krizí věnovali odborníci a politici z tuzemska i zahraničí. Zazněly výzvy k ochraně a posilování sociální soudržnosti.
Hlavní projev věnovaný souběhu pandemie, války na Ukrajině, klimatické krize a drahoty přednesl eurokomisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit. "Ohrožují nás populistická hnutí, která zneužívají aktuální krize. Jediná šance, jak zachránit naši demokracii, je mít silné sociální systémy. Bez sociálních práv demokracie nebude. Jednou z hlavních hrozeb pro EU je pak fragmentace, nejen trhu, ale i sociálního prostředí,“ zdůraznil.
Schmit i další řečníci se věnovali nejen dopadům krizí, ale také evropské integraci a dlouhodobé nerovnosti mezi západní a východní či jižní částí EU. Europoslanec z německé sociální demokracie Matthias Ecke varoval, že krize prohlubují nerovnosti, a to i ty uvnitř Unie. Odbornice na evropskou veřejnou politiku Cecilie Bruzelius zmínila potřebu širší shody na tom, co pro Unii znamená sociální soudržnost a sociální stát. Vývoj a proměny evropské sociální politiky představil ekonom a bývalý eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci László Andor společně se svou novou knihou Europe‘s Social Integration.
Jedna z panelových diskusí se věnovala přímo českému prostředí: vystoupili v ní reportérka deníku A2larm Saša Uhlová, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a sociolog, zakladatel agentury PAQ Research Daniel Prokop. Uhlová upozornila mimo jiné na neudržitelné podmínky osob řešících exekuce v nejistých, špatně placených pracích. „Stát také musí radikálně řešit bydlení v ČR. Bytová krize je zásadní problém v mnoha městech, nejen Praze,“ podotkla.
Prokop vysvětlil návrhy Národní ekonomické rady vlády k obraně před chudobou. Popsal, že potřebujeme jasnější systém osobního oddlužení, ale také vyšší příjmy pro státní rozpočet včetně progresivního danění příjmu. Předseda ČMKOS kritizoval nedostatečnou reakci vlády na inflaci i dřívější kroky zasahující do možností systémové solidarity, jako bylo zrušení superhrubé mzdy.
"Konference Call to Europe: Zvládání krizí jasně ukázala, že společná odpověď na krize musí být především sociální, aktivně překonávající místní i evropské nerovnosti. V opačném případě populisté EU vytknou nečinnost a vychválí národní řešení: líbivá, ale z principu neúčinná,“ shrnuje Patrik Eichler, ředitel Masarykovy demokratické akademie (MDA). Ta akci pořádala spolu s Nadací pro evropská progresivní studia (FEPS) a pražskou kanceláří Friedrich-Ebert-Stiftung (FES).
MDA je think-tank a vzdělávací instituce českého sociálně demokratického hnutí. Pořádá kurzy a konference, spolupracuje s akademickými pracovišti i organizacemi občanské společnosti, vydává studie i knihy.
Nejbližší další akcí MDA je on-line debata Od kolébky po hrob: 80 let britského sociálního systému jako inspirace dodnes? ve středu 30. listopadu 2022. Všechny informace ke konferenci i další práci lze nalézt na webu.
Kontakt:
Jan Chmelíček
Masarykova demokratická akademie
jchmelicek@masarykovaakademie.cz
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
_480x270.jpg)
