Praha 29. září 2022 (PROTEXT) - Exministr školství Petr Gazdík sebral na začátku tohoto roku veřejným školám skoro jednu miliardu korun na tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) a nechal převést tyto finanční prostředky do rozpočtů soukromých škol. Mateřským, základním i středním školám nyní chybí peníze na učebnice a pomůcky pro žáky i další nutné výdaje. Ředitelé veřejných škol jsou tak nuceni převádět finance původně určené na platy učitelů do ONIV.
Vedení spolku Pedagogická komora opakovaně upozorňuje na problémy s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně. „V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.
Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč). „Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá...“
Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli covidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele. Informace od ředitelů škol:
„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)
„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)
„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)
„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)
„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)
„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.“ (ředitel SŠ)
K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou… Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním. „Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje...“
Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků. Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. „Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi.
Více informací naleznete zde: https://www.pedagogicka-komora.cz/2022/09/skolam-chybi-finance-na-pomucky-pro.html
Pedagogická komora, z. s.
Pedagogická komora - hlas rozumu ve vzdělávání Pedagogická komora je největším školským spolkem v České republice. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří pracují v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ a VŠ (státní, soukromé i církevní školy). Pedagogická komora sdružuje skoro 3 000 členů a spravuje 30 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 40 000 pedagogů.
Kontakty: http://www.pedagogicka-komora.cz/p/kontakty-odkazy.html
Mgr. Radek Sárközi
(prezident spolku Pedagogická komora)
radek.sarkozi@pedagogicka-komora.cz
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
_480x270.jpg "Jak to dopadlo!?")
