Olga Sommerová
V každém uměleckém díle jsou obsaženy dvě základní linie života – láska a smrt. Proto jsem si v cyklu České milování vybrala „LÁSKU VRAŽDÍCÍ“. Jak často jdou ruku v ruce láska a nenávist, vášnivá láska proměňující se ve vášnivou nenávist! Jako dokumentaristka jsem během své pracovní dráhy prošla mnoha věznicemi, v pardubické jsem kdysi natočila film Žena, zločin a trest. Potkala jsem tam mnoho odsouzených žen, které se proti tyranovi bránily v kuchyni, jak jinak než nožem! Tentokrát jsem hledala příběhy velké vášnivé lásky, která skončila tragédií. Alkohol vyvolává domácí násilí. Neschopnost domluvit se vzbuzuje hádky a rvačky dvou lidí, muže a ženy. Spolu s ingrediencí bývalé či trvající lásky jsou vězněni ve vzájemné závislosti.
Moji tři nešťastní hrdinové filmu jsou hodní lidé, do okamžiku vraždy bezúhonní občané. Světlana zabila svého milovaného muže v okamžiku zoufalství, Robert, řádný otec dvou dětí, zabil svou družku alkoholičku, která na něj vytáhla nůž. Táňa, kdysi slepě milující a oddaná zastřelila v sebeobraně po dvouletém týrání svého kdysi milovaného a milujícího partnera. Všichni tři zabili neúmyslně. V jedné vteřině ukončili tři životy, sami pronásledováni výčitkami svědomí po celý život, a ocitli se ve vězení na dlouhá léta. Světlana na osm let, Robert na deset let, Táňa na dvanáct let.
Náš trestní řád určuje délku trestu v určitém rozmezí. Je rozdíl mezi zabitím a vraždou, ale ne vždy jsou rozlišeny. Pochopila jsem, že osud každého obviněného závisí na posouzení konkrétního předsedy či předsedkyně senátu. Táňa sebrala pistoli svému mučiteli, kterou na ni namířil. Ve smrtelném strachu a v pudu sebezáchovy začala střílet. Důvod nutné sebeobrany zřejmě nebývá v našem právním řádu dostatečně zohledněn. Státní zástupce Táně navrhoval trest odnětí svobody na šest let. Předsedkyně senátu klasifikovala její pud sebezáchovy jako vraždu. Tyran je mrtev, Táňa žije ve vězení, které poznamená nejlepší léta jejího života. Z toho plyne poučení – nechcete-li jít do kriminálu na dvanáct let, nechte se raději zabít! Anebo, žijete-li s násilníkem či alkoholičkou, seberte nohy na ramena a utíkejte třeba do squatu, pod most nebo emigrujte. Naši nezávislí soudci a soudkyně jsou vážení občané, nemají ponětí o tom, co je domácí násilí trvající roky či desetiletí, netuší, co představuje zoufalství mučeného člověka. Hlavně se nespoléhejte na světskou spravedlnost, mějte rádi sami sebe a vyměňte podivnou smrtící lásku za život!
