Roman Motyčka
Snad každého napadne, že by v dokumentu o podvedených otcích měly být vidět ty, které za to "můžou", tedy jejich ženy. Původně jsem si myslel, že je oslovím, ale nakonec to nebylo třeba, protože síla prožitku těchto mužů byla dostačující. Přesto jsem se pokusil jejich, dnes už bývalé, manželky kontaktovat. Jednu z nich se nepodařilo dohledat vůbec, není známa její adresa ani místo pobytu. Druhá se odmítá bavit s kýmkoli a když jsem pokoušel volat třetí, byl jsem odmítnut s tím, že ona a její dítě nemají s dotyčným pánem vůbec nic společného. Opáčil jsem, že ještě před několika měsíci byl ten pán oficiálním otcem jejího dítěte a jejím manželem. Na to se paní na druhém konci na chvíli odmlčela a pak řekla: "Víte co?" Zaradoval jsem se, že se rozhodla vyprávět svůj příběh o tom, jak nepřízeň osudu a tragický omyl převrátil její život naruby a že toho třeba dnes lituje a proto jsem do telefonu špitl: "Ano?" Ze sluchátka se ozvala jen tři slova. Tři slova, která vysvětlovala vše a po kterých bylo jasné, že v dokumentu se objeví pouze podvedení muži. Dotyčná dáma mě těmito slovy požádala o orální vyčištění jejího análního otvoru. Ale ve třech slovech je to přeci jen důraznější. Pak už v telefonu bylo jen ticho. Myslím si tedy, že není čeho litovat.
