Domácnosti v loňském roce v reakci na epidemii méně utrácely a více spořily. Nejvýrazněji klesly jejich výdaje na zboží střednědobé spotřeby a také na služby. Výdaje domácností negativně ovlivnil pokles reálných příjmů z práce a podnikání, ale pozitivně se do nich promítly změny v sociální oblasti a opatření na podporu ekonomiky. Zatímco výdaje domácností na konečnou spotřebu loni meziročně klesly o více než pět procent, jejich vklady se meziročně zvýšily o 9,4 procenta. Růst objemu uložených peněz tak zrychlil, protože o rok dříve se vklady zvýšily o 7,2 procenta. Uvádí to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok, který předložila poslancům.
Nárůst míry úspor kromě obezřetnostních důvodů i pesimistických očekávání odrážel také omezené možnosti domácností utrácet své peníze. Část obchodů i služeb byla loni kvůli protiepidemickým opatřením určitou dobu uzavřená. "Silný růst vkladů domácností odrážel nárůst míry úspor domácností v reakci na pokles důvěry a uzavření části sektoru služeb," uvádí vláda.
Společnost CRIF už začátkem února uvedla, že vklady domácností se loni zvýšily o 331 miliard korun, tedy o více než 12 procent. Jde podle ní o dosud největší nárůst.
Domácnosti si loni také meziročně půjčovaly víc peněz, tempo růstu úvěrů ale zpomalilo na 6,3 procenta z 6,5 procenta v roce 2019. Úvěry na nákup nemovitosti, které tvořily 77 procent celkových úvěrů domácnostem, si zachovaly svůj růst na 7,3 procenta, stojí v závěrečném účtu. Růst úvěrů na spotřebu zpomalil na 4,4 procenta. Zákon loni umožnil žádat o odklady splátek. V případě domácností se to týkalo 13,4 procenta celkového objemu úvěrů domácnostem.
Proti poklesu spotřebních výdajů domácností však vzrostly výdaje na konečnou spotřebu vládních instituci. K tomu podle vlády přispěl nárůst zaměstnanosti ve veřejném sektoru i nárůst výdajů na zboží a služby spojené hlavně s řešením epidemie.
Vláda v návrhu státního závěrečného účtu informuje o loňském hospodaření státního rozpočtu i veřejných rozpočtů. Poslancům ho musí předložit do konce dubna. Do konce srpna se pak k němu vyjádří Nejvyšší kontrolní úřad.
Státní rozpočet loni skončil schodkem 367,5 miliardy korun. Původní schválený schodek byl 40 miliard, ale kvůli dopadům epidemie ho vláda musela postupně zvyšovat až na 500 miliard korun. Reálný hrubý domácí produkt klesl o 5,6 procenta. Pokles zasáhl většinu odvětví ekonomiky, nejvýrazněji dopadl na obchod, ubytování, pohostinství a dopravu, uvádí vláda. Poznamenává, že sestupnému trendu ekonomiky bránil pouze růst výdajů vlády.
