Hudebníka Františka Nedvěda v sobotu v zaplněném krematoriu v Praze Strašnicích na poslední cestu vyprovodila převážně country hudba a dlouhý potlesk. Na pietní akt kromě tradičně oděných smutečních hostů dorazili i příznivci folkové a trampské muziky v neformálnějším oblečení. Po ukončení obřadu pro rodinu zůstaly prostory krematoria otevřené, aby se s populárním muzikantem mohla rozloučit veřejnost.
František Nedvěd zemřel 18. července ve věku 73 let. Dlouhodobě se léčil s rakovinou plic a prodělal také koronavirus. Podle informací Blesku ho rodina pochová na hřbitově v Jílovém u Prahy. "Je to kraj, který táta miloval, proto také žil v Lukách pod Medníkem. Praha pro něho nebyla," vysvětlil jeho syn Vojtěch.
První hosté se začali scházet již hodinu před otevřením krematoria. Místo u katafalku před začátkem obřadu v prostoru s fotografií zemřelého a vystavenou kytarou zaplnilo množství květin a smutečních věnců. Na poslední rozloučení kromě zástupců rodiny dorazila i řada muzikantů, například Jiří Vondráček, Jiří Tichota z kapely Spirituál kvintet nebo zástupci kapely Fešáci. "Byla to legenda, která si tady vybudovala svoji pozici. A vždycky, když odejde legenda, zasáhne to spoustu lidí. Znali jsme se dlouhá léta, jezdili jsme společně po koncertech," řekl zpěvák Tomáš Linka. "Když umře hudební kolega, je to smutné. Mám pocit, že už jsem v tomhle krematoriu více než v hospodě, tak jsem z toho špatný. Myslím, že Franta se tam nahoře dívá a těší ho, kolika lidem dělal celý život radost," dodal.
V zaplněné obřadní síni zněla především country hudba, ale došlo také na slavnou píseň Let It Be od skupiny The Beatles. "Když jsem tě uváděl na pódiích, bylo skvělé sledovat, kolik lidí zpívalo s tebou," uvedl ve smuteční řeči moderátor Vladimír Slezák. "Tvůj hlas uklidňoval a dával naději, že svět je lepší," poznamenal.
František Nedvěd se narodil 19. září 1947 a dlouhá léta žil ve stínu svého slavnějšího bratra Jana. Poté, co Nedvědi neprorazili jako "bigbíťáci", vrhli se oba bratři na trampskou muziku a country. Písničky Stánky, Růže z papíru či Na břehu řeky Sázavy, jejichž byli Nedvědové interpreti, zná každý příznivec folku a country.
S bratrem Janem tvořil František Nedvěd úspěšné sourozenecké pěvecké duo. V roce 1996 se jim podařilo vyprodat stadion na pražském Strahově, kam přišlo kolem 60 tisíc lidí. V minulosti vystupovali také ve skupinách Brontosauři a Spirituál kvintet. V roce 1997 se jejich cesty rozešly. František Nedvěd založil albem Neváhej a vejdi v roce 1998 úspěšnou sólovou kariéru. Zpíval převážně převzaté písně, první alba sestavil ze skladeb kanadského písničkáře Gordona Lightfoota. Takřka výhradním textařem mu byl bývalý kolega ze Spirituál kvintetu Dušan Vančura.
Od roku 2011 vystupovali opět společně s bratrem Janem, nahráli album Souhvězdí jisker. Od roku 2013 působil František Nedvěd opět samostatně nebo s kapelou Tiebreak, občas také společně se synem Vojtěchem. Poslední sólové album Pátá vydal v roce 2006. Letos v červnu se bratři znovu sešli a plánovali, že by si spolu zahráli v O2 areně. František Nedvěd ještě koncertoval 9. července v Olomouci na zahájení festivalu Pohoda u Trojice. V pátek 30. července měl vystoupit se skupinou Tiebreak na nádvoří státního zámku Hluboká. Pořadatelé po domluvě s Vojtěchem Nedvědem dospěli k závěru, že by si otec nepřál, aby se koncert zrušil a uspořádají hudební vzpomínkový večer.