Technologická společnost Google se rozhodla po slibných výsledcích pilotního programu rozšířit informační kampaň, jejímž cílem je zvyšovat odolnost uživatelů internetu proti dezinformacím a konspiračním teoriím.
Metodu v posledních měsících testovala v Česku, Polsku a na Slovensku a nyní ji bude aplikovat v Německu, podobný program chystá také pro Indii. Informovala o tom v pondělí agentura AP.
Projekt je postaven na technice zvané prebunking neboli preventivním vyvracení nepravdivých a zavádějících informací. Cílem je šířit mezi lidmi povědomí o příbězích a technikách, s nimiž často pracují aktéři šířící dezinformace, a připravit tím publikum na kontakt s manipulativním obsahem. Podle AP mezi výzkumníky a technologickými firmami sílí podpora tohoto přístupu.
Za kampaní testovanou ve střední Evropě stojí společnost Jigsaw, což je oddělení Googlu zkoumající nové společenské fenomény. Ve spolupráci s psychology z univerzit v Cambridgi a Bristolu vytvořila sadu 90sekundových klipů, které poukazovaly na metody rozdmýchávání strachu z ukrajinských uprchlíků. Na přelomu léta a podzimu se tyto klipy po dobu jednoho měsíce objevovaly v reklamních slotech na platformě YouTube.
"Používání reklamy jako prostředku boje proti dezinformační technice je docela novinka. A výsledky jsou povzbudivé," řekla šéfka výzkumu a vývoje v Jigsaw Beth Goldbergová.
Pilotní program namířený na uživatele ve třech evropských zemích byl dosud největším testem takzvaného prebunkingu, píše AP. Osvětová videa během něj nasbírala 38 milionů zhlédnutí. Výzkumníci dospěli k závěru, že lidé, kteří je viděli, byli úspěšnější v odhalování dezinformačních technik a méně šířili nepravdivá tvrzení. Nejsilnější efekt byl pozorován v Polsku, zatímco na Slovensku měla videa "malý až žádný dopad".
Pokračování kampaně v Německu má kromě youtubu využívat také reklamní prostor na facebooku a tiktoku. Zaměřené bude i na fotografie a videa a na to, jak snadné je prezentovat vizuální materiály jako důkaz něčeho, co se ve skutečnosti nestalo. Příklad tohoto fenoménu přinesly i poslední dny, kdy se po silném zemětřesení v Turecku a Sýrii znovu šířilo video výbuchu v libanonském Bejrútu z roku 2020, vydávané za záběry jaderného výbuchu vyvolaného zemětřesením.
Internet a sociální sítě umožňují velmi rychlé rozšíření takovýchto a jiných manipulací k milionům lidí. Na otázku, jak tento aspekt nových médií tlumit, nemají odborníci jasnou odpověď, "očkování" uživatelů skrze klipy jako ty, které vytváří Jigsaw, se však jeví jako perspektivní přístup. Má i svá úskalí, oproti tradičnímu ověřování faktů či moderování obsahu na platformách však není tak nákladné a výhodou je i to, že se místo konkrétních tvrzení, která mohou vyvolávat silné emoce, zaměřuje spíše na techniky používané dezinformátory.
"Je to dobrá zpráva v sektoru, který byl víceméně zdrojem špatných zpráv," komentoval iniciativu Googlu Alex Mahadevan, který vede projekt na podporu mediální gramotnosti spojený s neziskovým žurnalistickým centrem Poynter Institute. Prebunking označil za poměrně efektivní postup, který umožňuje "oslovit spoustu lidí a zároveň se dotknout široké škály dezinformací".
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg "Jak to dopadlo!?")
