Pracovní tempo divadelníka a zakladatele Semaforu Jiřího Suchého ani s blížícími se 89. narozeninami nepolevuje. Má rozepsané dvě knihy, pro divadlo napsal dvě nové hry a pracuje na filmu, ve kterém se bude ve vzpomínkách vracet k vojně.
V Pelhřimově díky svému více než šedesátiletému působení v čele autorského divadla Semafor rozšířil Rekordmanskou síň slávy muzea rekordů a kuriozit.
Semafor podle Suchého prošel od svého vzniku v roce 1959 velkou proměnou. Býval divadlem mladých, které přilákal jazz a rock and roll. Nyní jsou mladí diváci v menšině. Suchý si ale chválí jejich vzdělání a mluví o mladém publiku jako o "nepoměrně kvalitnějším", než bývalo dřív. "Dostávám dopisy, který jsou velice kultivovaný, dokonce tam nejsou hrubky jako tenkrát," řekl novinářům Suchý v Pelhřimově.
Dvě nové hry
V Semaforu odehraje měsíčně 15 představení, další čtyři na zájezdech. Mezi Suchého denní rutinu patří dopolední zkoušky i odpolední spánek. Rád pracuje na více věcech najednou, protože mu každá dopřává prostor pro jinou stránku tvůrčí osobnosti. Věnuje se litografii i psaní textů, přičemž prvními kritičkami bývaly jeho manželky. Dnes se s novinkami svěřuje spíš své asistentce Ireně Zlámalové. Suchého dvě nové hry by měli návštěvníci vidět v premiéře v první polovině nové sezony.
Semafor, Suchého domovská scéna, je divadlem pro 184 lidí. Velká jeviště a tisíce diváků v hledišti Suchého nelákají. "Je to nepříjemné, neosobní. V našem divadle mám kontakt s lidmi, dívám se jim do očí. Velké divadlo bych nechtěl dělat," řekl divadelník.
Jen jednou se prý nechal k velkému kusu přemluvit muzikantem Michalem Pavlíčkem. Zpracovali společně faustovské téma. Jenže nebyli ve stejnou dobu jediní, takže muzikál kvůli velké konkurenci nebyl uveden. "A já jsem docela rád, že to padlo, protože se na to necejtím. My jsme divadlo evidentně po všech stránkách menšinové, i žánrově, a to mně vyhovuje," řekl Suchý.
Věnuje se i filmu
Suchý se narodil 1. října 1931 v Plzni. Vedle divadla se věnuje i filmu, k některým snímkům napsal námět, scénář, texty písní, složil hudbu nebo si v nich zahrál. Vyšla mu řada knih včetně dvacetisvazkové Encyklopedie, za kterou získal Cenu Jaroslava Seiferta. Je držitelem řady ocenění, mimo jiné převzal medaili Za zásluhy od Václava Havla (1995), cenu Thálie za celoživotní dílo (2002) či Cenu ministerstva kultury (2006).
Životní osudy Suchého před časem zmapovala dokumentaristka Olga Sommerová, její snímek s názvem Jiří Suchý - Lehce s životem se prát měl premiéru loni.
