Last Christmas: hvězda Hry o trůny jako sobecký skřítek

Vánoční písnička Last Christmas od George Michaela je celosvětově známým hitem. Oscarovou herečku a scenáristku Emmu Thompsonovou její text dokonce inspiroval k napsání scénáře celovečerního filmu. Zatímco písnička zůstane slavnou klasikou i nadále, na film se brzy zapomene…

Představitelka Daenerys Targaryen ze Hry o trůny, Emilia Clarkeová, se teď minimálně na nějaký čas vydá na filmovou dráhu a prvním z jejich hotových projektů po skončení ikonického seriálu je právě vánoční komedie Last Christmas.

Film vypráví příběh Kate (Clarkeová), která se i přes svůj roztomilý kukuč chová ke svému okolí nanejvýš sobecky a lhostejně. Jako prodávající vánoční skřítek přidělává majitelce obchodu s kýčovitými vánočními ozdobami jen problémy a na oplátku nabízí minimální pracovní nasazení. Kamarádům, u kterých dočasně přespává, škvaří rybičky či rozbíjí modely lodí a s vlastní rodinou pak sotva komunikuje: vztah se sestrou je na bodě mrazu a do ignorování mámy vnáší víc úsilí než do samotné práce.

Jeden by přitom řekl, že si života a svých blízkých bude mnohem více vážit, když před rokem byla blízko smrti a musela podstoupit transplantaci srdce. Nicméně až díky náhodnému seznámení se záhadným, dobrosrdečným Tomem (Henry Golding) jí začne docházet, že v dosavadním stylu života asi nemůže dlouho pokračovat.

Thompsonová, která napsala scénář, sama sebe obsadila do role potrhlé a přehnaně starostlivé matky s charakteristickým východním akcentem. Celá rodina původně pochází z Jugoslávie, kvůli válce se však usadila ve skromném malém domečku ve Velké Británii, kde měla klid. Teď se ale obává zvýšeného napětí vůči imigrantům, neboť v zemi panuje brexitová nálada. Na tohle společensko-politické téma film několikrát narazí, působí to však "na sílu" v rámci dodržení jakéhosi odrazu aktuální doby.

Hrdinka si moc sympatií nezíská

Komedie se totiž primárně netočí kolem utlačování minorit či jiného podobně závažného problému. Příběh je zcela prostý a v různých nuancích již mnohokrát viděný. Jeho hlavní hrdinka si musí uvědomit, že to, co (ne)dělá, jí ani jejímu okolí nijak neprospívá, a tak se musí změnit. V tom ji pomáhá věčně pozitivní neznámý muž, do něhož se zamiluje hned na první pohled, i když to ukrývá za maskou cynismu. Její cynismus je ale jinak pro film nejtrefnějším zdrojem humoru.

Vývoj postavy a její postupný obrat je ovšem značně nepřirozený a povrchní. I snaha polepšit se je totiž především motivována opět čistě sobeckými důvody: zalíbit se onomu mladíkovi, což vzhledem k tomu, že součástí nápravy je pomoc bezdomovcům, nevyznívá zrovna dvakrát dobře. Tak jako tak, ze zahořklé a chladné Kate se nakonec stává zase ta veselá mladá žena rozdávající radost jako kdysi. Divák přitom nikdy tu "starou dobrou verzi" neměl možnost spatřit, a tak je proměna tím spíše nevěrohodná.

K finální proměně se váže ještě zásadní zvrat celého filmu, který se svou dojemnou aurou snaží vymámit spoustu emocí. Ty  se ovšem sotva podaří vzbudit, protože postava Kate už svým vystupováním případné sympatizanty odrazuje. Je trochu s podivem, že za tak plytkým a povrchním scénářem stojí právě Thompsonová, jež v minulosti získala Oscara za adaptovaný scénář k filmu Rozum a cit. Možná se do toho mohl více vložit režisér Paul Feig, který minulý rok zaujal multižánrovou zábavou Nebezpečná laskavost, kde byly obě ženské hlavní postavy mnohem vrstevnatější. V tomhle ohledu se o Kate nedá hovořit. Její příběh sice vypadá na papíře dobře, konečné provedení však příliš sympatií, natož pak zamýšleného dojetí nevzbudí.

Na Last Christmas tak lze nejvíce ocenit vizuální stránku, která je vánoční tematikou přímo napěchovaná. Londýn je na každém rohu vybaven barvitými světélky a v pozadí posloucháme pohodový soundtrack. Některým to možná ke spokojenosti bude stačit, vzhledem k filmařskému talentu před a hlavně za kamerou je to však málo.