Ledové království 2: vydatná porce animované roztomilosti

Už za pár týdnů zamíří do kin pokračování dobrodružné komedie Jumanji a pak devátá epizoda Star Wars. Ještě předtím si však užijí děti a zejména malé "princezny". Po šesti letech se totiž vrací pokračování Ledového království.

Studio Disney má ve svém portfoliu celou divizi animovaného filmu v podobě Pixaru, jenž je ve svém oboru právoplatně na piedestalu. Animovaným filmům se ale věnuje přímo i sám Disney, přičemž naposledy snad nejvíce uhranul právě v roce 2013, když představil dvě nerozlučné sestry Annu a Elsu.

Ledové království se stalo okamžitým hitem. Každá malá dívka chtěla být Elsou a vytvářet ledovou magii či nebojácnou a láskyplnou Annou. Do toho ty nejmenší okouzlil roztomilý sněhulák Olaf dělající plno vylomenin a vše korunoval originální soundtrack v čele s dnes již tak trochu legendární oscarovou písní Let It Go. Film vydělal přes miliardu, a ještě více v hračkářstvích, pokračování tedy bylo nasnadě. Disney si ale dal na čas…

Do království Arrendele se tedy vracíme po šesti letech. Elsa, Olaf i Anna se svým milým Kristoffem a jeho sobem Svenem vedou šťastný, spokojený život. Královnu Elsu však čím dál častěji volá něco svůdného a záhadného. Něco, co jí podle jejího cítění pomůže odhalit původ její magické moci a odvrátit nebezpečí hrozící Arrendelu. Všichni se tedy vydají na cestu do tajemného lesa, kde narazí na čarovné čtyři elementy přírody: vzduch, oheň, zemi a vodu. Hlavně se ale dozví, proč je Elsa tak mocná a Anna nikoliv a co přesně byli jejich rodiče zač.

Hvězdou je Olaf

Film začíná podobně jako jednička, tedy flashbackem, v němž vidíme, jak jsou Elsa a Anna ještě malými holčičkami. Hned v úvodu Disney prodává svou největší sílu, jež tkví v rozkošnosti a citové explozi. Animace je na tak vrcholné úrovni, že i v dospělém probudí jen ty pozitivní emoce. Pouto mezi oběma sestrami je duší celého příběhu - obě se od sebe podstatně liší, a přesto k sobě chovají hlubokou lásku. Právě proto je Ledové království tak populární pohádkou a úvod to jasně demonstruje.

I nadále boduje věčně upovídaný Olaf, jenž v dětech vyvolá nadšení a smích, sotva se na obrazovce objeví. I když místy působí až moc infantilně, ve skutečnosti hází ty nejlepší (a tentokrát i informačně zajímavé) hlášky a stará se o ten nejlepší humor. Vrcholem jeho vystoupení je originální vyprávění zhruba v polovině filmu, kdy rekapituluje příběh jedničky. Ve vizuální roztomilosti pak dvojka šlápla ještě více na plyn v podobě nové malé ještěrky, která je ekvivalentem ohnivého živlu (elementu).

Naopak mužská část postav zůstává poněkud upozaděna. Zřetelně nejslabším článkem příběhu je znovu Kristoff, který tu je spíše do počtu a jen od toho, aby Anna měla svého prince. Ledové království je prostě ve svém vykreslování postav hlavně o síle nezávislých žen.

Hlavním poselstvím jedničky bylo, že samota a uzavírání se do sebe nikam nevede a spíše jen škodí okolí. Elsa si to na konci uvědomila a šťastně se znovu shledala s Annou. Přesto to stále vypadá jako že se nikam neposunula a stále je tou starší, přehnaně starostlivou sestrou, i když Anna pravidelně ukazuje nakolik je nejen soběstačná, ale hlavně, jak dokáže pomoci. Jejich strasti v kouzelném lese zahaleným spoustou tajemství to jen dokazují.

Samotná stránka příběhu nepřináší nic převratného. Skoro by se chtělo říct, že jde o zbytečné pokračování, ale síla peněz je prostě rozhodující. Na druhou stranu odhalení rodinné historie a rozvíjení mytologie kouzel, o kterých jsme v jedničce nic nevěděli, rozhodně na škodu není. V jisté sekvenci navíc Disney překvapí poměrně temným tónem vyprávění. Celkově to ale pořád nepůsobí jako druhý díl, který dokáže svou existenci plně obhájit. Možná to je částečně dáno i tím, že tentokrát nejsou písničky natolik silné a dojímavé jako v jedničce, byť pravda v dabingu (verze, kterou jsme viděli) to vždy zní jinak než v originále, a tak by nebylo na místě se v tomhle závěru ukvapovat.