Švédská akademie ve čtvrtek vyhlásí jméno letošního držitele Nobelovy ceny za literaturu. Členové akademie často dávají přednost méně známým spisovatelům před autory bestsellerů, jak ukázaly i poslední dva roky.
Podle některých literárních expertů by ale letos mohlo přijít na řadu známější jméno. Favority u sázkových kanceláří jsou britský spisovatel indického původu Salman Rushdie, který byl v létě zraněn při útoku ve Spojených státech, a provokativní francouzský autor Michel Houellebecq.
Minulý rok byl Nobelovou cenou vyznamenán tanzanský spisovatel Abdulrazak Gurnah, o rok dříve to byla americká básnířka Louise Glücková. Jejich díla nejsou celosvětově hojně překládána a ani jeden z těchto literátů nebyl známý široké veřejnosti, dokonce ani některým vydavatelům.
"Domnívám se, že po loňském překvapení můžeme v tomto roce očekávat známější jméno," uvedl podle agentury AFP Björn Wiman, který působí jako kulturní redaktor ve švédském listu Dagens Nyheter.
Švédská akademie se pomalu vzpamatovává ze skandálu kolem sexuálního obtěžování, který vedl k odkladu udělení ceny v roce 2018, a z kontroverzního ocenění rakouského autora Petera Handkeho o rok později. Handke byl kritizován kvůli popírání srbských násilností za válek v bývalé Jugoslávii v 90. letech.
Před třemi lety akademie slíbila, že při výběru laureátů Nobelovy ceny za literaturu bude více dbát na rovnoprávnost, ať už co se týče zastoupení žen a mužů, či jednotlivých světových regionů. Do akademie podle Wimana "vstoupilo mnoho nových lidí s novými pohledy" a již není složena jen ze "starých bílých mužů".
Od skandálu akademie udělila Nobelovu cenu dvěma ženám. Pokud by se rozhodla letos vyznamenat další ženu, mohla by se jí stát například Joyce Carol Oatesová ze Spojených států, Annie Ernauxová z Francie, Maryse Condéová z francouzského ostrova Guadeloupe, kanadská autorka slavného antiutopického románu Příběh služebnice Margaret Atwoodová či jiná Kanaďanka - esejistka a básnířka Anne Carsonová.
Mezi favority bývá zmiňována také ruská spisovatelka a hlasitá kritička Kremlu Ljudmila Ulická. Její ocenění by vyslalo silný vzkaz ruskému vedení po invazi Moskvy na Ukrajinu. "Udělení ceny Ulické by vzbudilo řadu reakcí," uvedl Wiman. Cena by podle něj vyzdvihla odpor autorky ke Kremlu, mohla by ale také být vnímána jako problematická pro podporu ruské kultury v době, kdy je Moskva terčem kritiky kvůli válce na Ukrajině. "To jsou přesně ty intelektuální debaty kolem Nobelových cen, které chceme vidět," podotkl Wiman.
Sázkové kanceláře favorizují Michela Houellebecqa, který patří dlouhodobě k nejprodávanějším a nejvíce překládaným žijícím francouzským spisovatelům, zároveň je ale označován za kontroverzního autora, především v souvislosti s jeho kritikou islámu.
Favoritem u bookmakerů je rovněž Salman Rushdie, kterého letos v srpnu na festivalu ve státě New York pobodal a vážně zranil útočník s libanonskými kořeny. Rushdie se stal terčem kritiky části muslimů kvůli knize Satanské verše, protože dílo podle nich uráží korán a proroka Mohameda. V roce 1989 tehdejší íránský nejvyšší duchovní vůdce Rúholláh Chomejní vyhlásil takzvanou fatvu, tedy pokyn k Rushdieho zabití. Rushdie se pak dlouhá léta skrýval.
K dalším často skloňovaným jménům v souvislosti s letošní Nobelovou cenou za literaturu patří Keňan Ngugi wa Thiong'o, Maďar László Krasznahorkai a američtí spisovatelé Thomas Pynchon a Don DeLillo. "Romány velkých amerických postmodernistů doposud cenu nedostaly," připomněl švédský literární kritik Jonas Thente.
Bez šancí nejsou ani Norové Karl Ove Knausgard a Jón Fosse, který píše menšinovým jazykem nynorsk a po Henriku Ibsenovi je nejhranějším norským dramatikem na evropských jevištích. V případě jejich ocenění by se Nobelova cena za literaturu vrátila po více než deseti letech do Skandinávie; ze Seveřanů ji naposledy získal švédský básník Tomas Tranströmer.
