Málokterý výtvarník je tak zastoupen v českých domácnostech jako Adolf Born, který se narodil 12. června 1930. Snad každý má doma Bornem ilustrovanou knihu, nosič s animovaným filmem z jeho dílny, plakát nebo alespoň malý obrázek plný svérázných postaviček či podivných zvířat. A téměř každý Čech také bezpečně pozná jeho dílo a znal výraznou tvář "kouzelníka duchovního jasu", jak jej popsal historik umění František Dvořák.
Grafik a ilustrátor, ale i autor divadelních scén a kostýmů, si v kresbě, leptu a litografii vypracoval nezaměnitelný výtvarný projev vycházející z humorného a groteskního pojetí světa. Bornovy ilustrace zaznamenaly úspěch i v zahraničí, třeba ve Francii. Jméno si tam udělal především ilustracemi La Fontainových bajek, které byly v zemi jednou z neprodávanějších knih roku 2000, ale i Tří mušketýrů, Pohádek bratří Grimmů nebo Legendy o Golemovi.
Ve světě filmu se Born proslavil zejména příběhy Macha a Šebestové, seriálem Žofka a spol. či animovaným filmem Robinson Crusoe, námořník z Yorku. Se scenáristou Milošem Macourkem vytvořil přes 60 snímků. "Bohužel, co odešel do věčných lovišť Miloš Macourek, přestal jsem filmy dělat. ... Nemám už zapotřebí si zvykat na někoho jiného," řekl po jeho smrti Born, jehož tvorbu bylo možné v minulosti takřka denně spatřit také na stránkách novin a časopisů.
Za druhou náplň svého života považoval cestování. Miloval Řecko a především Turecko, sám se označil za turkofila. "Rád si povídám s lidmi, kteří cestují. S těmi ostatními je možné hovořit tak o počasí...," řekl. Nerad také hovořil s lidmi opačných názorů. "Co jsem dříve ztratil času diskusemi s těmi, co měli opačný názor! Teď je pozdravím a jdu dál... Kdysi by to bylo faux pas, teď se můžu chovat, jak chci," svěřil se.
Z cest Born často čerpal náměty pro svou práci. Inspirovaly ho i historické a literární postavy, mytologie, divadlo, ale třeba i vzpomínky na staré pražské poutě. Zašlé časy někdejšího mocnářství byly také jeho láskou. "Doba Františka Josefa měla morálku! Staří lidé se těšili vážnosti, smlouvy se stvrzovaly podáním ruky," říkal. Sbíral starobylé přilby, klobouky a čepice. Svou knihu pamětí nazval Mým národům.
Syn železničáře z česko-rakouského pomezí a vídeňské Češky přišel na svět v Českých Velenicích. Studoval v ateliéru Antonína Pelce na Vysoké škole umělecko-průmyslové, poté na Akademii výtvarných umění. V roce 1962 se oženil s Emilií Kašákovou. Dva roky poté se jim narodila dcera Erika, sama uznávaná malířka a sochařka. Výtvarník s nepřehlédnutelným knírem, který se považoval hlavně ta Středoevropana, zemřel v květnu 2016 kráce před 86. narozeninami.