Řecký hudební skladatel Mikis Teodorakis, který se narodil 29. července 1925, se proslavil hlavně hudbou ke slavnému hollywoodskému filmu Řek Zorba. Kromě doprovodu tříoscarového snímku s Anthonym Quinnem v hlavní roli složil Teodorakis přes tisícovku písní a skladeb, mezi nimi také hymnu pro olympijské hry v Barceloně 1992. Levicově orientovaný umělec, který velkou část života strávil v exilu, byl krátce i řeckým ministrem kultury.
Teodorakis se narodil na ostrově Chios v severovýchodní části Egejského moře. Otec pocházel z Kréty, matka byla maloasijská Řekyně z města Krini v dnešním Turecku. Mládí strávil v různých částech Řecka a jako osmnáctiletý odešel do Atén, kde se zapojil od odboje. V metropoli také studoval na konzervatoři, během občanské války ale skončil kvůli svému politickému přesvědčení ve vyhnanství. Odešel na Krétu a pak do Paříže, kde dokončil studia, a do Řecka se vrátil až v roce 1960.
Už během svého francouzského pobytu složil Mikis Teodorakis, inspirovaný řeckým folklórem i pravoslavnou liturgií, nejen svá první symfonická díla, ale také filmovou hudbu. Jeho doprovod k Řekovi Zorbovi z roku 1964 - zejména proslulé hlavní téma - se stal jedním ze symbolů Řecka. Teodorakis později spolupracoval s podobně politicky zaměřeným režisérem Costou-Gavrasem na jeho dramatu Z (1969). Složil ale také hudbu k hollywoodskému trháku Serpico s Al Pacinem v titulní roli (1970).
To už pobýval znovu v exilu, kam musel odejít po nástupu vojenské junty "černých plukovníků" v roce 1967. Skončil tehdy nejprve na pět měsíců ve vězení, později změněném na vyhnanství ve vesnici Zatuna. Nakonec raději odešel do Paříže a do Řecka se mohl vrátit až po pádu vojenského režimu v roce 1974. V letech 1990 až 1992 dokonce zastával post ministra kultury. Později byl ostrým kritikem války v Iráku nebo ekonomických opatření zavedených v krizí zmítaném a zadluženém Řecku.