Spisovatelku J. K. Rowlingovou, která se narodila 31. července 1965, proslavila sága o kouzelnickém učni Harrym Potterovi. Nezaměstnaná matka, narozená ve stejný den, jen o patnáct let dříve než její hrdina, se díky ní stala jednou z nejznámějších a nejbohatších autorek současnosti.
První díl ságy vydala v roce 1997, poslední sedmý pak o deset let později. Po celém světě se prodalo na půl miliardy výtisků, úspěchy slavila také filmová série.
Joanne Rowlingová měla už od dětství velkou představivost, ráda vyprávěla a později sepisovala příběhy, která četla mladší sestře. Po absolvování francouzštiny a klasických studií na univerzitě v Exeteru ale našla Rowlingová zaměstnání u neziskové organizace Amnesty International v Londýně. Později se odstěhovala za svým přítelem do Manchesteru - a právě během jízdy v nacpaném vlaku do britské metropole se jí v hlavě zrodila postava kouzelnického učně.
Matka samoživitelka
Sepsání první knížky o Harrym Potterovi zabralo Rowlingové pět let, během kterých se stačila provdat, porodit dceru a rozvést. Jako matka-samoživitelka, odkázaná na sociální dávky, vedla Rowlingová poměrně nuzný život. Svůj tehdejší sociální status později popsala slovy - "chudá, jak jen to je v moderní Británii možné, aniž byl člověk bezdomovcem". Zapsala se alespoň do učitelského kurzu a ve volném čase pokračovala ve vymýšlení příběhů ze školy čar a kouzel v Bradavicích.
Knihu o kouzelnickém učni Rowlingová dokončila v roce 1995, ani v jednom z tuctu nakladatelství o ni ale neprojevili zájem. Teprve o rok později se v Bloomsbury rozhodli román vydat, ovšem v nákladu pouhých tisíc kusů. Příběh Harry Potter a kámen mudrců získal několik britských cen z oblasti dětské literatury, díky nimž se knížka dostala do širšího povědomí. Z neznámé autorky, která do pseudonymu J. K. Rowlingová zakomponovala jméno své babičky Kathleen, se začala rodit literární hvězda první velikosti.
Zbavená existenčních starostí se Rowlingová mohla naplno vrhnout do práce na pokračování osudů Harryho Pottera. V letech 1998 až 2000 vydala tři svazky, které se u čtenářů setkaly se zájmem hraničím s davovým šílenstvím. Na pátou knihu, nazvanou Harry Potter a Fénixův řád, si čtenáři ale museli počkat tři roky, což živilo spekulace o autorské krizi. Poslední dva díly série vyšly v letech 2005 a 2007, následované knížkou Bajky barda Beedleho, která z potterovského tématu rovněž čerpá.
Filmové adaptace
Z popularity Harryho Pottera u dětí i dospělých těžil také filmový průmysl. Během deseti let vzniklo osm celovečerních snímků, kasovních trháků první velikosti. Na zdánlivě ukončenou potterovskou sérii navázala Rowlingová dvoudílnou divadelní hrou Harry Potter a prokleté dítě (2016) a také scénáři dvou filmů z kouzelnického světa. Fantastická zvířata a kde je najít (2016) i Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny (2018) se odehrávají v půli 20. let, tři čtvrtě století před Harrym Poterem.
Už během psaní knížek o mladém a později dospívajícím kouzelníkovi se Joanne Rowlingová nechala v tisku slyšet, že by jednou chtěla prorazit také jako autorka příběhů pro dospělé. Přání si splnila nejprve v roce 2012 sociálním románem Prázdné místo. Posléze přesedlala na detektivní žánr, ovšem pod pseudonymem. Jako Robert Galbraith dosud vydala pět knih, jejichž protagonistou je soukromý vyšetřovatel Cormoran Strike a které u čtenářů uspěly, byť méně než Harry Potter.
Koncem roku 2001 se Rowlingová podruhé vdala. Se svým manželem, anesteziologem Neilem Murrayem, má syna Davida a dceru Mackenzie. Kromě psaní se Rowlingová věnuje také charitativní činnosti. Podporuje například nadaci, která pomáhá rodičům samoživitelům, či organizaci ulehčující život pacientům s roztroušenou sklerózou. V České republice je známá také jako autorka dopisu, jímž v létě 2004 vzbudila debatu kolem používání klecových lůžek v psychiatrických ústavech.