V Drážďanech začne výstava o životě Jana Švankmajera

Náhled do života a díla slavného uměleckého páru Jana a Evy Švankmajerových a obraznou procházku krajinou současného českého surrealismu nabídne výstava, která v pondělí odpoledne začne v drážďanské Lipsiově budově.

Pro Státní umělecké sbírky ji kurátorsky připravil bývalý ředitel pražské Národní galerie Jiří Fajt. Vedle 17 filmů ze všech tvůrčích období Jana Švankmajera budou moci návštěvníci objevovat i četné sochy a objektové koláže obou umělců, což jsou zčásti rekvizity z filmů. Výstava potrvá do 8. března příštího roku.

Švankmajer, známý představitel českého pozdního surrealismu, oslavil letos 4. září pětaosmdesáté narozeniny. Je také jedním z nejznámějších českých filmařů, patří mezi uznávané světové animátory a ve své tvorbě vždy kráčel originální cestou. Jeho filmy překypují obrazností, prolíná se v nich sen s realitou a černý humor a agresivita s básnickým viděním světa.

Kabinet kuriozit

Artefakty jsou prezentovány ve vitrínách, které navrhl sám Jan Švankmajer. Výstava tak umožňuje nejen zhlédnout rozsáhlý výběr významných filmů ve vztahu k jednotlivým objektům, nýbrž i vstoupit do kabinetu kuriozit, instalovaného samotným umělcem doprostřed výstavního prostoru. Výstavu lze ale také vnímat jako umělecký gesamtkunstwerk, tedy dílo spojující současně více druhů umění, kupříkladu architekturu, malbu či hudba a poezii.

Státní umělecké sbírky Drážďany jsou institucí, která byla původně založená jako kunstkomora již v 16. století, a její sbírky vytváří této výstavě inspirující kontexty.

Inspirace pro režiséry

V mezinárodním kontextu je Švankmajer považován za nestora českého animovaného filmu. Se svou charakteristickou stop-motion animací se stal podle tvůrců výstavy předchůdcem a důležitou inspirací pro světově proslulé režiséry, jako jsou Tim Burton nebo Terry Gilliam. On sám se nechal inspirovat literáty černého neboli hrůzného romantismu, jako byl například Edgar Allan Poe, a dále Lewisem Carollem, Sigmundem Freudem nebo markýzem de Sade. Díky tomu jsou výrazným prvkem jeho filmů groteskní scény, prošpikované kousavým humorem; autor se však nikdy nevyhýbá ani zásadním tématům lidské existence.