Slezské zemské muzeum v Opavě uvede výstavu, která představí, jak lidé slavili Vánoce za druhé světové války. V Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku bude expozice k vidění od 7. do 30. listopadu. Řekla pracovnice muzea Jana Nevřelová.
"Minivýstava návštěvníkům přiblíží smutné i veselé stránky oslav vánočních svátků v období druhé světové války. Ve městech, na vesnici, na frontě či u vězňů koncentračních táborů probíhala oslava rozdílným způsobem," uvedla. Příchozí se například dozvědí, jak lidé zdobili vánoční stromky, jaké dárky děti obvykle dostávaly a řadu jiných zajímavostí o válečných Vánocích.
Výstava doplní stálou expozici Doba zmaru a naděje, která připomíná v chronologickém sledu nejdůležitější vojenské a politické události druhé světové války. Nezapomíná ale ani na civilní život obyvatelstva. Expozice je rozčleněna do několika tematických celků. Jde například o vznik a bojovou činnost československých jednotek na území Sovětského svazu, boje československých vojáků a letců v Polsku, Francii, na Středním východě a ve Velké Británii, osvobozovací boje na území Československa, holocaust a koncentrační tábory a všední život obyvatelstva.
Betonový památník, největší svého druhu v Česku, byl otevřen v roce 1980 jako Památník Ostravské operace. Stal se součástí Muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě. Od roku 1992 je jako Národní památník II. světové války součástí Slezského zemského muzea. V roce 2005 byl kvůli rekonstrukci pro veřejnost uzavřen. Opravy začaly o rok později a stály 192 milionů korun. Nyní jsou veřejnosti přístupná tři patra.
Památník byl postaven na okraji obce Hrabyně. Právě zde zuřily nejtěžší boje při osvobozování tehdejšího Československa. Ostravsko-opavská operace byla jednou z nejvýznamnějších vojenských bitev druhé světové války na území tehdejšího Československa. Během necelého měsíce bojů Němci nasadili asi 150 000 vojáků, 100 tanků, 1500 děl a minometů a 120 letadel. Proti nim bojovalo 255 000 mužů, 180 tanků, 3000 děl a minometů a 408 letadel. Boje si vyžádaly životy 24 000 sovětských a československých vojáků. Na německé straně se nejčastěji uvádí zhruba 70 000 mrtvých, zraněných a nezvěstných.