Sběratelství bankovek má v Česku tradici sahající k měnové reformě v roce 1945, kdy se likvidovalo veliké množství bankovek. Tehdejší národní banka se rušená platidla rozhodla nabízet zájemcům ke koupi, a tak byl položen základ mnoha sbírek. Dnes patří sběratelství bankovek mezi možnosti, jak investovat a v Česku je více kupců než prodávajících.
V rozhovoru to uvedl Jiří Čížek, předseda pobočky Papírová platidla České numismatické společnosti.
Společnost Bankovky.com v aukci nabízí jednu z nejvzácnějších bankovek v České republice. Pětitisícovka z roku 1919 má vyvolávací cenu milion korun, již v pátek dopoledne ale podle webu pořadatele měla aktuální cenu přes sedm milionů korun.
Se sbíráním papírových platidel, kterému se říká notafilie, se v českých zemích začalo až ve druhé polovině 20. století. "Měnová reforma v listopadu 1945 naráz zlikvidovala ohromné množství platidel, ať již protektorátních, slovenských, poukázek 1944, ale i prvorepublikových a tehdejší Národní banka Československá dostala nápad - platidla prodávat zájemcům," uvedl Čížek.
Vydání pamětní bankovky
V nedávné době sběratelství bankovek i mincí významně podpořila i Česká národní banka vydáním pamětní bankovky a pamětních mincí v rámci 100. výročí vzniku republiky. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi lidé v Československu, Německu a Rakousku začínali se sbíráním bankovek mezi prvními. "Bylo to dáno obecně tím, že v této části Evropy mají lidé více peněz, a mohou se tak věnovat svým koníčkům. Také zde existovala dlouholetá obliba sběratelství známek, na níž další sběratelské obory navazují," říká Čížek.
Dříve se sbírala většinou jen platidla, která platila v zemi sběratele a okolních zemích, s otevřením trhu po roce 1989 se zájem sběratelů rozšířil. Sbírají se tak i bankovky exotických zemí i doprovodné produkty, jako tuzexové bony, nouzová platidla často vysokých nominálních hodnot (německé, polské či maďarské inflační peníze) anebo platidla vojenská, vězeňská či regionální.
V posledních několika letech se rozmohlo investiční sběratelství, které se vyznačuje výrazným růstem cen všech trochu vzácnějších papírových platidel nebo třeba takzvaných chybotisků. Příkladem je bankovka 200 Kč z roku 1993, série A, která má v ochranném kovovém proužku místo Česká republika napsáno Republique du Zaire, jejíž ceny vzrostla z nominální hodnoty přibližně tisíckrát podle stavu bankovky. Vzácné pětistovky z první republiky navržené Alfonsem Muchou se dnes prodávají až za statisíce korun.
Papírová platidla jsou dobrá investice
Papírová platidla jsou dnes podle Čížka možná nejlépe zhodnocené investice. Nárůsty ceny vzácných bankovek či státovek jsou v řádech vyšších desítek až stovek procent, a tak se do tohoto sběratelství vrhlo mnoho investorů. Měli by si ale podle odborníka všímat faktorů, které ovlivňují cenu. Ta se může lišit až o několik řádů od bankovek špatné kvality po naprosto nové neoběhové bankovky. Také se v poslední době začaly na trhu vyskytovat padělky, ale na rozdíl od ostatních sběratelských předmětů mají bankovky nejvíce ochranných prvků, pomocí kterých se skoro vždy dají rozlišit od napodobenin.
Česká numismatická společnost má dnes zhruba 2000 členů, z toho v pobočce Papírová platidla je 40 členů. "Sběratelů je určitě řádově více, ale mladí lidé se většinou nechtějí registrovat a sdružovat ve spolcích. O to více preferují sdílení poznatků a obchodování na internetu, především na facebooku, kde je mnoho skupin z celého světa s řádově desetitisícovými počty členů," říká Čížek. I proto ceny papírových platidel obchodovaných přes veřejné aukce či na internetu dlouhodobě rostou.