Vědci vytvořili nový bakteriální enzym, který dokáže zrecyklovat plastové lahve během několika hodin. Za objevem stojí společnost Carbios, která chce s tímto recyklačním využitím začít do pěti let. Zprávu přinesl server The Guardian.
Studii o enzymu, jenž byl objeven už v roce 2012 na kompostové hromadě listí, přinesl odborný časopis Nature. Enzym dokáže redukovat plastové lahve natolik dobře, že se ze zbylého chemického materiálu vyrábějí nové, vysoce kvalitní lahve. To je poměrně velký rozdíl oproti stávajícím recyklačním technologiím, jež dokážou starý plast znovu vyrobit jen pro užití v oděvním průmyslu nebo pro výrobu koberců.
Carbios na své nové technologii pracuje s dalšími velkými společnostmi, jako jsou Pepsi nebo L'Oréal. Celý proces chce urychlit, aby nejpozději do pěti let mohla začít s recyklací ve větším měřítku, uvádí The Guardian. To oceňují i nezávislí odborníci, kteří nový enzym označují za významný pokrok v problematice znečišťování životního prostředí.
Podle aktivistů bojujících proti miliardám tun plastového odpadu, který končí v oceánech, je hlavním cílem omezení spotřeby plastů. Carbios ale tvrdí, že materiál, který se díky zmutovanému enzymu získá, je silný, lehký a velmi užitečný. Zastává tedy názor, že skutečným řešením není ani tak omezení jako spíše právě recyklace.
Za deset hodin tuna odpadu
Vědecký tým testoval optimalizovaný enzym v prostředí jedné tuny odpadních plastových lahví. Enzym si během deseti hodin poradil s 90 procenty odpadu. Získaný materiál pak vědci použili k výrobě nových potravinářských plastových lahví.
Celý proces ale zahrnuje více fází. Plastové lahve musejí být nejprve rozdrceny a zahřáty na určitou teplotu, až potom je přidán enzym, který je zredukuje. Recyklované PET lahve budou tedy v konečném důsledku dražší než původní plast. Podle zástupce generálního ředitele Carbiosu Martina Stephana to je však dáno tím, že současný, nepříliš kvalitní recyklovaný plast se prodává dráž, neboť ho je nedostatek.
"Jsme první společností, která uvede tuto technologii na trh. Naším cílem je být do roku 2024 či 2025 v provozu ve velkém průmyslovém měřítku," potvrdil Stephan s tím, že omezení spotřeby plastů je jen součást řešení komplexního problému. "Všichni víme, že plast přináší společnosti velkou hodnotu: v potravinách, lékařské péči, dopravě. Problém je v plastovém odpadu," doplnil.
Vědci hledají i biologické způsoby, jak plastový odpad rozkládat. Před měsícem jsme vás informovali o tom, jak v Německu objevili brouka, který se živí na toxických plastech. Vylučuje totiž bakterii, které "chutná" toxický polyuretan.