Velštinou budou i za tři sta let mluvit tři čtvrtiny obyvatelstva. V ohrožení je naopak maorština, kterou hovoří lidé na Novém Zélandu. Vychází to ze studie publikované v časopise The Royal Society Interface. Zániku jednoho normanského jazyka se snaží zabránit i český lingvista.
Více než třetina jazyků na světě je ohrožena a u více než poloviny z nich se očekává, že do roku 2100 zcela zaniknou. I proto se vědci z Canterburské univerzity na Novém Zélandu podívali na vývoj dvou ohrožených jazyků - velštiny a maorštiny -, aby odhadli, zda mají šanci na přežití. Informoval o tom server The Telegraph.
Ve Walesu panovaly v posledních letech obavy, že tradiční jazyk postupem času zanikne, neboť čím dál více mladých lidí se stěhuje jinam za atraktivnějšími pracovními příležitostmi, a naopak přistěhovalci tímto jazykem nehovoří. Průzkum z roku 2018 ale tyto obavy zmírnil, když přišel se zjištěním, že 875 tisíc obyvatel umí mluvit velštinou, což byl oproti roku 2008 nárůst o 150 tisíc.
V procentuální rovině statistiky ukázaly, že třicet procent populace primárně mluví velštinou, dalších jedenáct procent umí tímto jazykem mluvit plynule, a co je ještě důležitější - pětačtyřicet procent dětí má alespoň jednoho rodiče, který umí mluvit velšsky. Z vypracovaného vývojového modelu tedy vzešlo, že jazyk by měl naopak v následujících třech stoletích vzkvétat.
Navíc "pokud budou současné trendy pokračovat, odhaduje náš model, že padesát procent lidí ve Walesu bude mít v příštím století nějakou znalost velšského jazyka," uvedl profesor Michael Plank z Fakulty matematiky a statistky na Canterburské univerzitě. "Samozřejmě je to ale daleko a je pravděpodobné, že mezitím budou tyto trendy ovlivňovat nové faktory, takže musíme dál sbírat data, abychom mohli sledovat vývoj," dodal.
Naopak k záchraně maorštiny je potřeba velké snahy. Jazykem totiž v současnosti zdatně mluví pouze pět procent obyvatel. "Pokud to bude pokračovat jako doposud, v následujících padesáti až sto letech hrozí maorštině zánik. V posledních letech však došlo k velkým iniciativám v oblasti revitalizace jazyka, které snad začínají úpadek odvracet," sdělil Plank.
O záchranu jednoho vymírajícího jazyka se snaží také Čech Martin Neudörfl, který se v rámci své doktorské práce na Univerzitě Karlově snaží zamezit zániku jazyka na normanském ostrově Sark. Tím tam momentálně hovoří už jen čtyři lidé. Neudörfl se snaží sarkézský jazyk naučit tamní obyvatele, kteří už jinak používají angličtinu, a v plánu má i vydání učebnice pro budoucí generace.
