Muzeum v Mostě ve čtvrtek zpřístupní novou stálou expozici baronky Ulriky von Levetzow, poslední lásky romantického německého básníka Johanna Wolfganga Goetheho.
Výstava nese název Anděl ve třpytu par. Součástí expozice je i publikace věnovaná slavné granátové soupravě Ulriky von Levetzow od gemologa Radka Hanuse a sada šperků. Expozici za dva miliony korun zaplatil kraj a ministerstvo kultury.
Kurátor expozice Jiří Švajsna uvedl, že název Anděl ve třpytu par vychází z pojmenování, které dal Ulrice Goethe. Výstava má podle něj ukázat Ulriku v jiném světle než jako lásku a přítelkyni Goetheho. "Je to osobnost, která je skoro zapomenuta, ale zároveň je velice důležitá pro náš kraj a měli bychom si ji připomínat," komentoval Švajsna cíl výstavy.
Baronka téměř celý život strávila na třebívlickém panství na Litoměřicku. Na zámku žila od roku 1824, kdy jí bylo dvacet let, až do své smrti v roce 1899. Výstava rekapituluje život Ulriky i její rodiny.
Kolekce šperků
"Expozice je trojjazyčná. Je v češtině, němčině a angličtině," řekl Švajsna.
Kolekce granátových šperků se skládá z náhrdelníku, náušnic, prstenu, opaskové spony a dvou párových náramků. K sadě patří i etue, která slouží k ukládání šperků.
Ulričiny šperky jsou klenotem celé expozice. Na jejich převoz dohlíželi policisté. "Šperk je velmi významnou empírovou památkou. Zajímavostí je, že byť se říká, že je to šperk Ulriky, ve skutečnosti patřil šperk její matce, po které ho Ulrika zdědila," uvedl geneolog Hanus, který je zároveň restaurátorem šperků. V náhrdelníku chybělo sedm granátů. "Museli jsme je doplnit," řekl Hanus. Kameny jsou odlišeny asi milimetrovými punci "Nový kus 2018".
Ulrika se s německým básníkem potkala jako sedmnáctiletá při pobytu v Mariánských Lázních roku 1821. Goethe, kterému v té době bylo 72 let, se do ní zamiloval. Mladá šlechtična jej odmítla, ale sama se nikdy nevdala. Goethe bolest z odmítnutí vyjádřil v básni Mariánskolázeňské elegie a do Čech už nepřijel. Baronka strávila zbytek života právě na panství v Třebívlicích.