Pražská zoo se chlubí raritou: dravými vačnatci přímo z Tasmánie

Pražská zoologická zahrada v sobotu slavnostně otevře novou expozici Darwinův kráter. Loni do ní zavítalo 1 456 526 návštěvníků. O více než 8000 lidí tak padl její dosavadní rekord z roku 2016. Zahrada úspěch přičítá mimo jiné otevření Rákosova pavilonu se vzácnými papoušky i zvířecím přírůstkům. Letos ale zasáhla zoo pandemie nového typu koronaviru. Ředitel zoo Miroslav Bobek v dubnu odhadl ztráty na 60 milionů korun. Zoo sice již otevřela vnitřní expozice, počet návštěvníků ale zůstává omezený na 8500 osob denně, takže ztráta narůstá. Jaké pavilony postavila a které další změny provedla v uplynulých letech?

Expozice nazvaná Darwinův kráter představí dvacítku druhů zvířat z Austrálie. "Expoziční celek je jedinečný v tom, že představuje australská a zejména tasmánská zvířata v čele s ďábly medvědovitými. Navíc jsme druhou zoo v Evropě, která ďábly medvědovité získala přímo z Tasmánie," řekl Bobek. Zoo Praha byla podle svého ředitele vybrána v roce 2016 za jednu z institucí, které by se měly podílet na záchranném programu ohroženého druhu takzvaných tasmánských čertů, tedy ďáblů medvědovitých. Získala tři samice a jednoho samce.

Dalšími obyvateli nové expozice budou například tři druhy tasmánských klokanů. Návštěvníci se tak mohou těšit na klokany obrovské, rudokrké či klokánky krysí. Zájemci navíc budou moci vstoupit přímo do výběhu klokanů. K vidění budou i ježurové, zástupci stromových i jedovatých pozemních hadů a asi desítka ptačích druhů typických pro australskou oblast.

Pro expozici australských druhů byla vybrána lokalita mezi plánovaným Rákosovým pavilonem, Ostrovem lemurů a Rezervací Bororo. Rozloha Darwinova kráteru je podle ředitele 4600 metrů čtverečních. Výstavba stála 78 milionů korun. Nový expoziční celek měl být podle Bobka původně otevřen 28. března. Termín se posunul kvůli nucenému uzavření zoo.

Zoo se modernizuje od 80. let

Velká vlna budování nových staveb byla zahájena na přelomu 80. a 90. let. V roce 1991 byl otevřen pavilon velkých kočkovitých šelem, v roce 1998 pavilon velkých želv. V roce 2001 následovaly dva nové pavilony - goril a Africký dům.

Po půl století byl zbourán původní pavilon opic a do roku 2004 vyrostl na jeho místě pavilon Indonéská džungle - největší stavba svého druhu ve střední Evropě. V letech 2000-2004 vznikl rekonstrukcí Pavilonu malých živočichů pavilon Afrika zblízka.

Rozsáhlé změny zažila pražská zoo po povodních v roce 2002. Novou podobu dostaly pavilon tučňáků, pavilon vodních ptáků (dnešní Sečuán), areál Vodního světa a opičích ostrovů. V místech bývalého zázemí byla vybudována Dětská zoo, expozice Příroda kolem nás, pavilon gaviálů Čambal nebo Ptačí mokřady a expozice člunozobců.

Zrušen byl pavilon velkých savců, který byl pro veřejnost otevřen v roce 1973. Povodeň ukázala, že v pavilonu velkých savců nemohou být bez nebezpečí chována obtížně evakuovatelná zvířata - během povodně musel být z bezpečnostních důvodů utracen sloní samec a dvě hrošice. Z pavilonu vznikla v roce 2014 odpočinková a herní zóna pro rodiny s dětmi, nazvaná Rezervace Bororo.

Největším projektem bylo Údolí slonů

Sloni se přestěhovali do jednoho z nejambicióznějších projektů pražské zoo uplynulých let - Údolí slonů, které bylo otevřeno v roce 2013. Projekt stál půl miliardy korun a jedná se o největší komplex, který kdy některá z českých či slovenských zoo otevřela. Nový sloninec nabízí samostatné stáje i společné vnitřní prostory, které slonům i během zimy umožní pohyb. Uvnitř mají sloni i vyhřívaný bazén a skrytá krmítka. Ve stejném roce přivítal první návštěvníky i nový Pavilon hrochů.

V roce 2014 se také otevřelo za velkého zájmu Velemlokárium, unikátní pavilon určený pro velemloka čínského, který je největším obojživelníkem na světě. Ředitele pražské zoo Miroslava Bobka při vzniku Velemlokária inspirovala známá kniha Karla Čapka Válka s mloky, která bude mít v expozici své místo. Pavilon byl postaven v záplavové zóně a v případě velké vody chce zoo velemloky přesunout do horní části areálu a nechat pavilon řízeně zatopit vodou, která by protekla otevřenými dveřmi zaplněnými pytli s pískem. Byla by tak čistší, což by pak zjednodušilo likvidaci škod.

Loňským největším úspěchem bylo otevření Rákosova pavilonu, který je věnován vzácným exotickým papouškům. Výstavbu pavilonu inicioval chovatel exotického ptactva Stanislav Rákos (1931-2012), který na ni v roce 2012 věnoval zahradě deset milionů korun.

Loni v listopadu zoo zahájila výstavbu nového pavilonu goril. Stavba za téměř 210 milionů korun bez DPH by měla být dokončená do dvou let a stát bude na místě, které nyní slouží jako výběh pro žirafy a další zvířata z africké savany. Pro výstavbu nového pavilonu goril se Zoo Praha rozhodla kvůli zkušenostem z povodní v letech 2002 a 2013. Současný pavilon je v nejnižší části zahrady.