Psi často platí za bezstarostná, věčně veselá zvířata, která svého majitele vždy s nadšením přivítají. Nová studie finských vědců z Univerzity v Helsinkách ale přišla s tím, že i oni se často musí vyrovnávat s úzkostmi. S odkazem na studii publikovanou v časopise Scientific Reports o tom informoval server The Independent.
Výzkum zkoumal na 13 tisíc psů ve Finsku a u téměř tří čtvrtin z nich zaznamenal znaky chování typické pro úzkost: citlivost na hlasitý zvuk, strach z různých druhů povrchu a výšek a netečnost nebo nutkání k nějaké konkrétní činnosti.
Sběr dat probíhal prostřednictvím dotazníků, které vyplňovali majitelé svých mazlíčků. Vědci celkově zanalyzovali odpovědi o 264 psích plemenech. Nejčastějším projevem znaku úzkosti byla citlivost na hluk, jež se projevila u 32 procent psů. Ta plynula z ohňostrojů a různých explozí, které zároveň spouští u čtvrtiny psů velký pocit strachu. Hned u 29 procent psů v domácnostech ale panoval také obecný strach.
"Konkrétně 17 procent psů mělo strach z jiných psů, 15 procent se bálo cizích lidí a 11 procent zažívalo strach z nových situací," dokládá dále studie. Do jisté míry hrál svou úlohu také věk psů. S přibývajícím věkem rostla citlivost na hlasitost a pravděpodobnost strachu z výšek.
Naopak chování související s odloučením od majitele (pět procent) nebo známky agrese (14 procent) patřily ve výzkumu k těm nejméně častým vlastnostem. Rozdíl v projevech úzkosti pak panoval mezi pohlavími. Zatímco u fenek se častěji projevoval právě obecný strach, tak psi více vykazovali známky mírné agrese a hyperaktivity.
Vědci si různé typy projevů úzkostí u psů vysvětlují genetikou, která hraje v chování velkou roli. "Chování má velkou genetickou složku. Některé genomické oblasti jsou spojeny s problematickým chováním včetně nutkání, strachu a citlivosti na hluk," píší autoři ve studii. Jako jeden z návrhů, jak duševní zdraví psů zlepšit, navrhují vybírat k reprodukci ty jedince, kteří vykazují minimální znaky úzkosti.
