"Štěstí je krásná a přepychová věc… Ale prachy si za něj nekoupíš," zpívá Richard Müller v písničce Petra Hapky a Michala Horáčka. Nová experimentální studie provedená na studentech ale naznačuje opak, uvádí server CNN s odkazem na prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
Takřka tři stovky německých vysokoškolských studentů se zúčastnily studie zkoumající spojení mezi štěstím a altruismem. Vědci jim dali na výběr ze dvou loterií. Loterie A znamenala, že budou mít 60procentní šanci na výhru ve výši 100 eur a 40procentní šanci, že vyhrají 350 eur, které ovšem půjdou na léčbu pacientů onemocněných tuberkulózou. Loterie B představovala totéž s tím rozdílem, že pravděpodobnost proměnných se prohodila.
Oba scénáře byly skutečné, výzkumníci vyplatili účastníkům celkem přes 40 tisíc eur. Charitativní organizaci Operation ASHA pak darovali přes 111 tisíc eur. Každých 350 eur bylo ekvivalentem pěti vyléčených pacientů v Indii, kteří tuberkulózou trpěli.
Kolem 60 procent studentů se rozhodlo pro altruistickou volbu. Z jejich odpovědí v dotazníku pak vyplynulo, že ze své volby měli pocit osobního uspokojení a štěstí. To ovšem netrvalo dlouho. O měsíc později je výzkumníci kontaktovali znovu a zjistili, že jejich pocit štěstí klesl pod úroveň těch, kteří se původně rozhodli nechat si peníze (100 eur) pro sebe.
Vůbec nejšťastnějšími participanty pak byli ti, kteří si vybrali možnost daru na charitu, ale loterie jim nakonec přisoudila osobní výhru. Měli tak pocit uspokojení, že se snažili pomoct, ale zároveň mohli utratit peníze, na co chtěli. "I když nakonec skutečný život nezachránili, nemuseli volbu velkého peněžního daru obětovat, a svému okolí mohli říct, že udělali maximum toho, co bylo v jejich silách," uvádí studie.
"Prosociální chování jednoznačně nezvyšuje pocit štěstí, protože prosociální výdaje přirozeně vyžadují vzdát se něčeho jiného, co samo o sobě může pocit štěstí snížit," nabízí jedno vysvětlení autoři studie. Druhým může být i zcela jednoduchý fakt, a sice že studenti jsou zkrátka sociální skupinou, které se vždy hodí peníze navíc.
Rozpor s předchozími výzkumy
"Nedokážu si to vysvětlit. Nedává to smysl vzhledem k tomu, co všechno víme o výhodách pomáhání ostatním oproti sobě samému," citoval CNN Sonju Lyubomirskyovou, profesorku psychologie z Univerzity v Kalifornii.
Psycholožka tak narážela na předcházející studie, jež novým zjištěním oponují. Řada z nich tvrdí, že konání dobra ve prospěch ostatních bez vedlejších úmyslů prospívá duševnímu zdraví člověka. Například dobrovolnictví minimalizuje stres a snižuje deprese. Odborníci si to vysvětlují tím, že pomáhání či dávání něčeho ostatním přispívá k pocitu společenské sounáležitosti. Člověk má pocit, že někam patří, že je součástí komunity, což je považováno za klíčový faktor zdravého, dlouhého života.
"Cesta za štěstím není, že si zvolíme, že chceme být šťastní, je to o nalezení smyslu života. Běžte dělat dobrovolníka, stravte nějaký čas u charity, dejte tomu něco ze sebe. Lidé, kteří se takto chovají, žijí déle," řekl pro CNN profesor výpočetní techniky z Univerzity v Pensylvánii Lyle Ungar, který vytvořil speciální mapu Spojených států amerických, v níž hodnotí obyvatelstvo každého kraje na základě psychologických faktorů, jako jsou otevřenost, důvěra, vstřícnost nebo neuroticismus.
