Murre Sofrakis prochází vinicemi, které mají k tisíciletým kulturám kontinentální Evropy daleko. V provincii Skane na jihu Švédska vlastní tento statný muž s černým knírem a vrásčitou tváří vinici asi o dvou hektarech. Je jedním z největších producentů vína v zemi. Pěstovat víno v severských zemích přitom není žádná procházka růžovou zahradou. Slunce je tam skoupé, léto krátké a nadšenci, kteří se do toho pustí, se pěkně zapotí. Produkce vína je ale na vzestupu, a to i díky změnám klimatu.
Když s vínem v roce 2001 začínal, stáčel sto litrů sedmnácti různých druhů. "Na začátku mi trochu trvalo, než jsem našel tu správnou odrůdu. Člověk se musí učit víno pěstovat a tady nejsou žádné tradice," říká. Dnes vlastní statky Klagshamm a Flädie, s nimiž mu pomáhá jeho žena a dva zaměstnanci.
Sofrakis nyní vyrábí dvacet tisíc lahví ročně, téměř třetinu celostátní produkce, ale ve světovém měřítku je to jen kapka. Ve Švédsku se víno pěstuje jen asi na 100 hektarech, zatímco například ve Francii na 750 tisících hektarech. Podle švédské federace zemědělců byl v roce 2016 v sektoru pěstování vína obrat 600 tisíc švédských korun (1,4 milionu korun).
Doba zrání je krátká
Na statku Flädie může Sofrakis počítat se stovkou "přátel vína", dobrovolníky, kteří mu ve svém volném čase pomáhají.
Severští vinaři, především osvícení milovníci vína, si začínají najímat odborníky, často v zahraničí. U Sofrakise tak pracuje čínský enolog Ťi-sing Ting jako sklepmistr.
Severské vinice nesou většinou bílé víno vyráběné z německé hybridní odrůdy Solaris, která je odolná vůči zimě a přizpůsobená skandinávskému klimatu, kde je doba zrání hroznů krátká. "Snadno se pěstuje, je odolná vůči nemocem a poměrně výrazná," uvádí profesor Torben Andersen z Kodaňské univerzity a expert na pěstování vína v chladných zemích.
Přes obtížné podmínky se vinařství v regionu rozvíjí. Podle Svenerika Svenssona, předsedy Švédského sdružení vinařů, nelze tuto tendenci vysvětlovat změnami klimatu, ale rozvojem nových odrůd, které nepotřebují tolik tepla. Stoupající teplota má ale své výhody a umožňuje zvýšit výnosy.
"Zvýšení teploty o jeden stupeň za 100 let pomáhá. Vidíme změny, které usnadňují práci vinařů a činí ji sympatičtější," dodává Andersen. Zvláště teplé loňské léto přineslo mimořádně vysokou úrodu.
Ve Švédsku prodává víno třicítka vinařů. V sousedním Dánsku je jich necelá stovka.
Pouze bio přípravky
Vinaři se tu pyšní tím, že vyrábějí bio víno, ale jen málo z nich takové označení získá, protože jde o časově náročnou proceduru. "Všechno děláme ručně, nepoužíváme chemii, pouze bio přípravky. A pak, ve Švédsku stejně jako v Dánsku je zakázáno používat měď," zdůrazňuje Sofrakis. Měď se používá proti plísni, ale je stále více zpochybňována kvůli tomu, že škodí půdě.
"Na 95 procent lidí, kteří ochutnají švédské víno, shledává, že má dobrý bouquet a příjemně chutná," tvrdí someliér Mattias Säfvenberg. Podle Andrewa Reynoldse, profesora vinařství na Brockově univerzitě v Kanadě, je kvalita severských vín více než přijatelná a ještě se časem se zaváděním dalších odrůd zlepší.
Vínu ale bude trvat déle, než dobude svět, na rozdíl od someliérů, kteří se účastní mezinárodních soutěží, jako například Švéd Jon Arvid Rosengren. Ten se stal v roce 2016 nejlepším someliérem světa.