Zámek Moravská Třebová plánuje novou expozici ve věži

Zámek Moravská Třebová na Svitavsku připravuje novou expozici věnovanou Ladislavu Velenovi ze Žerotína, jednomu z majitelů panství.

V zámecké věži vznikne jeho pracovna a ložnice. Náklady milion korun by z větší části měly zaplatit dotace, řekl vedoucí zámku Petr Kočí. "Celý zámek se bude specializovat na období renesance, protože v Moravské Třebové je na zámku její jedinečné zastoupení od roku 1492 do roku 1620. Nabídneme návštěvníkům něco mimořádného," řekl Kočí.

Poskytovatel dotací, česko-polský projekt Glacensis, oznámí projekty, které uspěly v dotačním řízení, v březnu. Pokud bude Moravská Třebová mezi nimi, může začít pracovat na výběrovém řízení na nákup renesančního nábytku, který bude součástí nové expozice. Náklady budou kolem milionu korun, 250 tisíc korun přispěje město.

V renesančním duchu

Zámecká věž nabízí podle Kočího nejluxusnější prostory. Je pravděpodobné, že by si ji šlechtic zvolil. "Věž je s krásným výhledem na nádvoří. Kdybych byl velmož, vybral si ložnici ve věži nebo ve starém hradu, který ale shořel v roce 1840," řekl Kočí.

Ve věži jsou dvě místnosti, ve spodní části vznikne přijímací místnost a pracovna, v horní ložnice. Protože se nedochovaly prameny, jak přesně vypadaly Žerotínovy pokoje, tvůrci expozice se mimo jiné inspirují soupisem majetku pánů z Hradce. "Bude to instalace v renesančním duchu, dobový nábytek, závěsy, koberce, gobelíny na stěnách," dodal Kočí.

Ladislav Velen ze Žerotína žil v letech 1579 až 1638 a byl velkým mecenášem umění i vědy. Do Moravské Třebové zval učence, kameníky, umělce i alchymisty. Podporoval vydavatelskou činnost Jednoty bratrské, Janu Amosi Komenskému věnoval mapu Moravy.

V jeho době se městu začalo říkat Moravské Athény. Rozkvět zámku skončil po bitvě na Bílé hoře. Velen jako vůdce moravských stavů emigroval do Slezska a přišel o majetek. V exilu se připojil k odpůrcům Habsburků.

V roce 1840 zámek vyhořel, tehdejší majitel nechal část postavenou za Ladislava Velena Žerotína opravit podle původních plánů. Starší objekty přikázal ze tří čtvrtin zbourat, jedno křídlo dostalo empírovou podobu. Zámek tak z velké části vypadá jako v žerotínském období v 17. století.