Dialýzu každý rok podstoupí asi 11 tisíc lidí se selháním ledvin

Hemodialýzu, při které se mimotělně čistí krev pacienta a nahrazuje se tím funkce ledvin, ročně v Česku podstoupí asi 11.000 lidí, z toho zhruba 7000 pacientů se musí léčit dlouhodobě. V posledních letech se častěji používá účinnější varianta hemodialýzy, takzvaná hemodiafiltrace. Vyplývá to jednak z dat, které získala od Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), jednak z vyjádření předsedkyně České nefrologické společnosti Romany Ryšavé.

Dialýzou se loni léčilo 6917 pacientů s chronickým selháním ledvin, jež je nevratné a bývá podle Ryšavé až ve 40 procentech případů způsobené poškozením ledvin v důsledku cukrovky. Může být také důsledkem vysokého krevního tlaku, některých chorob ledvin nebo imunologických nemocí, které ledviny poškozují. O chronickém selhání se podle Ryšavé mluví u takových pacientů, kteří potřebují dialyzační léčbu delší než tři měsíce.

Některou z variant čištění krve loni podstoupilo také 4034 lidí, kteří měli akutní selhání ledvin. "To je kompletně, či částečně vratné a je většinou způsobené dehydratací, infekcemi, imunitními chorobami postihujícími ledviny, neprůchodností vývodných močových cest, například při zvětšené prostatě u mužů či gynekologických nádorech u žen, či podáváním nevhodných léků nebo jejich špatným dávkováním," napsala  Ryšavá, která působí na klinice nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Někteří z těchto pacientů potřebují nahradit funkci ledvin třeba jen jednou.

Počet lidí léčených hemodialýzou se v posledních deseti letech příliš neměnil. Pohyboval se zpravidla mezi 10 tisíc a 11 500 pacientů, z toho asi tři pětiny připadaly na chronické pacienty. Ti musí docházet do dialyzačních středisek třikrát týdně, přičemž každé čištění krve trvá tři až pět hodin.

V posledních deseti letech klesl počet výkonů udělaných klasickou hemodialýzou, a to z přibližně 482 tisíc v roce 2009 na loňských 197 tisíc, a naopak zhruba třikrát stoupl počet výkonů účinnější metodou, takzvanou hemodiafiltrací. Loni ÚZIS zaznamenal přes 740 tisíc výkonů hemodiafitrací. Podle Ryšavé je její výhodou to, že dokáže odstranit z krve více odpadních látek než klasická hemodialýza. "Máme data o tom, že nemocní léčení hemodiafiltrací mají i lepší kardiovaskulární stabilitu během dialýzy a také o něco lepší dlouhodobé přežívání," doplnila Ryšavá.

Lékaři doporučují, aby byla u všech pacientů s nevratným selháním ledvin prověřena možnost transplantace tohoto orgánu. "Vysoké procento nemocných ale nemůžeme transplantovat, protože mají řadu dalších přidružených chorob, které to znemožňují. Ti zůstávají v dlouhodobém dialyzačním léčení. Částečně to souvisí se stárnutím populace, vysokým podílem diabetiků a zvýšeným výskytem infekčních komplikací u nemocných na dialýze," uvedla Ryšavá.

Nové ledviny se ročně dočká kolem 500 lidí, nemocní na transplantaci čekají jeden až tři roky. Pacienti, kteří nemohou být transplantováni, přežívají podle Ryšavé na dialyzační léčbě kolem deseti let. "Ale jsou i jedinci, kteří žijí s dialýzou více jak 20 let. Diabetici mají jednoznačně horší přežívání na dialýze, a to v průměru o 30 až 50 procent kratší," dodala Ryšavá.