Havrdová: Roztroušená skleróza není zapomínání nebo kornatění tepen

Roztroušenou sklerózu si kvůli názvu spojuje část lidí podle neuroložky Evy Kubaly Havrdové se zapomínáním ve stáří nebo kornatěním tepen, takzvanou aterosklerózou. Autoimunitní nemoc ale postihuje mozek a nervy, většinou se objevuje u mladých lidí. Podle průzkumu agentury STEM/MARK nemá zhruba 17 procent lidí o nemoci téměř žádné povědomí. S výsledky březnového průzkumu se novináři v úterý seznámili na tiskové konferenci.

"Většina Čechů má základní informace. Tuší, jaké jsou příznaky nemoci a že ji léčí lékař specialista neurolog," uvedla Jana Proboštová ze STEM/MARK. Havrdová k tomu doplnila, že podrobnější informace o nemoci si lidé zapamatují, pokud ji lékaři diagnostikují u kamaráda, někoho v práci nebo v rodině.

Příčina roztroušené sklerózy jako chronického zánětlivého onemocnění centrálního nervového systému není známa. U nemocných se objevují problémy s pohybem, zrakem či řečí, únava, bolesti i deprese. Typickým příznakem je střídání záchvatů a období zdánlivého klidu. Rizikovými faktory jsou vedle genetické dispozice také kouření, nedostatek vitaminu D a nakažení takzvaným Epstein-Barrové virem, který je původcem infekční mononukleózy a dalších nemocí. Asi 70 procent nemocných jsou ženy, většinou se u nich nemoc projeví v mladém věku.

Pacientka Štěpánka na tiskové konferenci uvedla, že se jí první příznaky objevily zhruba v 16 letech, kdy jí začaly brnět nohy. Lékaři to nejprve považovali za skřípnutý nerv, na správnou diagnózu čekala pět let.

Hlavní roli hraje čas

Nemoc není vyléčitelná, včasným diagnostikováním, správně nastavenou léčbou a úpravou životního stylu lze její vývoj ale zpomalit. "Dneska už vozík není strašákem pro každého nového pacienta, jako tomu bylo v 80. letech," řekla Havrdová.

Včasná a správná léčba může pacientům podle lékařů zachránit i 30 let aktivního života. Pacientům pomáhají také moderní léky, takzvaná biologická léčba, která zlepšuje schopnost sebeobrany imunitního systému organismu. Léky jsou drahé, proto zdravotní pojišťovny přísně kontrolují, jestli je předepisována jen pacientům, kterým prokazatelně pomůže. Podle Havrdové polovina pacientů v registru pracuje na plný úvazek. Zásadní je spolu s užíváním léků i v době zdánlivého klidu mezi jednotlivými atakami nemoci také pravidelné cvičení včetně procvičování mozku.