Vědci z Washingtonské univerzity se pokusili analyzovat výskyt případů diskriminace na vysokých školách. Zabývali se otázkou, jak takové epizody ovlivňují studenty v jejich každodenním fungování.
Výsledky studie představí autoři projektu na konferenci ACM v Austinu v Texasu, uvedl francouzský deník La Dépêche.
Během zimního a letního semestru minulého roku vědci požádali 209 studentů prvního ročníku Washingtonské univerzity o vyplnění dotazníku. Ten má za úkol reflektovat, zda se během studia setkali s nespravedlivým zacházením kvůli svému pohlaví, sexuální orientaci, národnosti, postavě či náboženství.
V průběhu experimentu měli dobrovolníci u sebe elektronické zařízení k posouzení kvality spánku a úrovně fyzické aktivity. Účastníci si také nainstalovali do svého chytrého telefonu aplikaci, která sloužila k monitorování pohybu, aktivity, počtu odemknutí obrazovky telefonu a délky telefonních hovorů.
"U každého jednotlivce bylo cílem zjistit, zda proběhly změny ve dnech, kdy došlo k diskriminačním událostem, ve srovnání s dny, kdy k nim nedošlo," uvedl ve sdělení Yasaman Sefidgar, doktorand Washingtonské univerzity a spoluautor psychologické studie.
Rasová a sexistická diskriminace
Výsledky studie ukazují, že účastníci zažili 450 případů diskriminace. Obecně platí, že když je se studenty zacházeno nespravedlivě, mají tendenci být fyzicky aktivnější (až o 500 kroků více za den), uskutečnit večerní telefonní hovor s blízkou osobou, používat až pětkrát více svůj smartphone a strávit ráno v posteli asi o 15 minut méně času než obvykle.
Vědci také potvrdili, že zážitky diskriminace byly přímo spojeny s růstem příznaků deprese a pocitů osamělosti, nicméně se tak dělo méně u osob s kvalitnějším sociálním zázemím. Jako nejčastější faktory diskriminace uvedli studenti zemi původu, inteligenci a pohlaví.
"Tato studie nám pomáhá lépe porozumět výzvám, kterým musí studenti v dnešní době čelit. V ideálním případě by nám výsledky měly umožnit upravit a zkvalitnit způsoby intervence, které povedou k lepšímu studijnímu prostředí pro všechny studenty bez rozdílu," uvedla spoluautorka projektu Eve Riskinová z Washingtonské univerzity.
"Výsledky nám umožní uvědomit si vážný dopad diskriminace na duševní zdraví studenta. Bude možné prezentovat důležité faktory, které pomohou korigovat psychické a osobnostní následky dlouhodobé diskriminace, jako například podpora ze strany rodiny a kvalitní sociální zázemí," dodává univerzitní profesorka Paula Nuriusová.