Na telefonech a bankovkách přežívá koronavirus až 28 dní

Koronavirus uchycený na bankovkách, displejích telefonů nebo nerezové oceli může zůstat infekční až 28 dní. To je závěr studie  provedené australskou Organizací pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO) a zveřejněné v časopise Virology Journal. Podle australských vědců tak koronavirus může na  povrchu přežít o mnoho déle, než se původně předpokládalo. Jak ale připomíná server BBC, mnozí odborníci mají pochyby, nakolik je nákaza po kontaktu s infikovaným povrchem častá, výzkum byl navíc prováděn v laboratorních podmínkách.

Odborníci z agentury CSIRO konstatují, že koronavirus je "velmi odolný" a ve tmě a při pokojové teplotě 20 stupňů Celsia může přežít 28 dní  na hladkých površích, jako jsou papírové nebo plastové bankovky a sklo používané pro displeje mobilních telefonů. Virus způsobující chřipku pro srovnání ve stejných podmínkách přežije 17 dní.

Předchozí laboratorní výzkumy přitom udávaly, že virus SARS-CoV-2 může přežít dva nebo tři dny na bankovkách či sklu a až šest dní na  povrchu z plastu nebo nerezové oceli, i když výsledky analýz se různí.

Studie také uvádí, že koronavirus přežívá kratší dobu při vyšších teplotách. Pokud je na určitém povrchu po 24 hodin vystaven teplotě 40 stupňů Celsia, přestává být infekční. Virus zároveň vydrží déle na  hladkých površích než na porézních materiálech, jako jsou textilie, na na nichž zůstane infekční nejdéle 14 dní.

Australští vědci zkoumali virus ve tmě. Jak ale připomíná BBC, již dříve bylo prokázáno, že UV záření ve slunečním světle virus SARS-CoV-2 zabíjí. Objevují se také pochyby, zda nákaza kontaktem s infikovaným  povrchem skutečně představuje větší nebezpečí. Koronavirus se totiž obvykle přenáší kapénkami při kašlání, kýchaní či mluvení.

Ron Eccles, bývalý ředitel centra pro výzkum nachlazení a chřipky  na Cardiffské univerzitě, je toho názoru, že závěr studie způsobuje "zbytečný strach". Eccles zdůraznil, že viry se dostanou na povrchy společně s hlenem, když lidé kašlou, kýchají nebo se jich dotýkají špinavýma rukama. Za takové situace viry podle něj přežívají spíše jen několik hodin, protože hlen představuje pro viry nepřátelské prostředí díky tomu, že obsahuje bílé krvinky s enzymy, které viry ničí, nebo jiné chemické látky s neutralizujícím účinkem.

Monica Gandhiová, která vyučuje medicínu na Kalifornské univerzitě, pak tvrdí, že koronavirus se kontaktem s infikovaným povrchem nešíří. Emanuel Goldman z Rutgers University v článku publikovaném v The Lancet uvádí, že "šance přenosu z neživého povrchu je velmi malá". Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se lidé sice mohou nakazit i tak, že se dotknou infikovaného povrchu z plastu či kovu, takový případ přenosu je však podle CDC výrazně méně častý než jiný způsob nákazy.