Odborníci očekávají růst počtu pacientů s úzkostnými poruchami

Odborníci v souvislosti s šířením koronaviru a s tím spojeným stresem očekávají nárůst počtu pacientů s úzkostnými poruchami. Psychiatrická zařízení nemají dostatek ochranných pomůcek.

Odkládají se plánované neakutní hospitalizace, vyčleňují izolační pokoje pro případně nakažené pacienty a přijímají další opatření, sdělil mluvčí klecanského Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jan Červenka.

"Na základě zkušeností z velkých povodní v letech 1997 a 2002 lze očekávat možný nárůst diagnóz z úzkostného spektra, souvisejících se stresem, případně projevujících se zvýšenými obavami o své zdraví. Těch nejzávažnějších, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha, zůstává ve společnosti zhruba stejně, bez ohledu na vnější okolnosti," uvedl primář kliniky NUDZ a předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Mohr.

Klinika NUDZ omezila neakutní návštěvy ambulancí a zavedla i konzultace přes Skype. Pozastavený je provoz denních stacionářů. Zavedena jsou zvýšená hygienická opatření, včetně omezení počtu pacientů, kteří jsou v jednu chvíli v čekárně. "Stejně jako ostatní zdravotnická zařízení trpíme kritickým nedostatkem ochranných pomůcek (roušky, respirátory) a dezinfekčních prostředků," dodal primář.

Opatření přijímají i ostatní psychiatrická zařízení. Kromě vyčleňování pokojů pro případné infekční pacienty, kteří by nemohli být hospitalizováni na infekčních odděleních, v některých nemocnicích vznikají týmy sester a lékařů, kteří se v péči o pacienty střídají tak, aby spolu nepřišli do kontaktu.

Současnou situací jsou podle odborníků nejvíce ohroženi pacienti, kteří trpí nejrůznějšími úzkostnými poruchami a například také lidé s přehnanými obavami o své zdraví nebo ti, kteří prodělali traumatické zážitky. Naopak řada hospitalizovaných pacientů s neurotickými poruchami celou situaci podle Mohra paradoxně přijímá s klidem, bez přehnaných emočních reakcí, nepanikaří, možná i s vědomím, že jsou v zařízení více chráněni než venku. "Podobnou zkušenost z minulosti máme i s psychotickými pacienty, kteří se v kritických situacích chovají zcela klidně a racionálně," doplnil Mohr.