Podle vědecké studie, na které se podíleli i odborníci z klecanského Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), je stigma horší než samotné duševní onemocnění. Během studie přezkoumala komise složená z odborníků důkazy o dopadech stigmatizace a diskriminace duševně nemocných ve více než 40 zemích světa.
Výsledky potvrdily, že dopady vedou k vyloučení lidí ze společnosti a k odpírání základních lidských práv včetně přístupu ke zdravotní péči, vzdělání nebo pracovnímu uplatnění, uvedl v pondělí v tiskové zprávě tiskový mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Podle odhadů žije s duševním onemocněním každý osmý člověk, tedy téměř miliarda lidí na celém světě. U mladých lidí ve věku od deseti do 19 let je to přibližně každý sedmý člověk. V pondělí je Světový den duševního zdraví.
Studie publikovaná v prestižním medicínském časopisu The Lancet vznikla ve spolupráci desítek odborníků i lidí, kteří s duševním onemocněním mají zkušenosti. Upozorňuje mimo jiné na fakt, že pacienty ohrožuje nejen dopad nemoci, ale také škodlivé sociální důsledky stigmatizace a diskriminace. "Stigma duševního onemocnění spočívá v předsudcích založených na strachu či neznalosti a projevovaných jak směrem k lidem s duševním onemocněním, kterým jsou v řadě případů přisuzovány záporné nebo neakceptovatelné vlastnosti, tak k oblasti duševního zdraví celkově, kdy stigmatizaci považujeme za jednu z hlavních příčin, proč se lidé efektivně nestarají o své duševní zdraví a nevyhledávají včas odbornou pomoc," řekl ředitel NUDZ Petr Winkler.
Odborníci také upozorňují na to, že důsledkem předsudků je i takzvaná strukturální diskriminace, která se projevuje například podfinancováním systému péče o duševní zdraví. Celosvětově představují výdaje na duševní zdraví ze zdravotnických rozpočtů v průměru jen pouhá dvě procenta celkových investic do zdravotní péče, ačkoli duševní onemocnění ve skutečnosti znamenají mnohem větší zátěž.
Komise odborníků doporučuje pět zásadních opatření: Vlády a mezinárodní organizace se podle nich musejí věnovat odstraňování stigmat a diskriminace. Zaměstnavatelé musejí podporovat plný přístup k pracovním příležitostem pro lidi s duševním onemocněním. Je nutné dále rozšiřovat vzdělání a rozvíjet kompetence pracovníků ve zdravotnictví a sociální sféře. Školní osnovy by měly zahrnovat specializované přednášky pro žáky a studenty, aby se zlepšilo porozumění mladé generace duševním poruchám a důležitosti péče o duševní zdraví. A posledním opatřením je aktivní podpora zájmu o duševní zdraví včetně spolupráce s médii.
