Sešívaní fotbalisté za sebou mají úžasný podzim, v němž v lize naprosto jasně dominují se třemi inkasovanými góly a v Lize mistrů dokázali potrápit bez přehánění nejlepší týmy na světě. Co ale bude v Edenu následovat na jaře a hlavně na podzim?
Fanoušek Slavie odcházel po každém domácím zápase Ligy mistrů s hodně smíšenými pocity. V novinových článcích se objevovaly vlastně velice podobné titulky. Slavia pokaždé donutila soupeře, aby předvedl výkon na maximum, pokaždé ale také prohrála.
Výkony Slavie je nutno ocenit. Když se navíc podíváme na sestavu sešívaných, je překvapující, že podobně sebevědomé výkony v Lize mistrů podával tým, v němž nehrálo více cizinců než v jakémkoliv jiném průměrném českém týmu české nejvyšší soutěže. V Edenu to oproti předchozímu roku byla změna, v létě odešli mimo jiné Stoch, Ngadeu, Deli.
Podívejme se na reprezentaci, jejíž výkony jde v dlouhodobém horizontu označit jako průměrné. Slavia remizovala na Barceloně, to lze přirovnat třeba k tomu, kdyby česká reprezentace remizovala se Španěly v Madridu - alespoň pro mě utopie. I proto je nutné vyzdvihnout práci trenéra Trpišovského a celého realizačního týmu, který přiměl tým tvořen především z českých hráčů, aby se vyrovnal těm nejlepším hráčům na světě a ještě hrál líbivý fotbal.
A co tedy dál? V Edenu se čeká poměrně klidné jaro. Pokud se Pražané nerozhodnou odehrát jarní část sezony s juniorkou, je o jejich titulu podle mého názoru rozhodnuto. To stěžejní přijde na podzim, znovu boj o poháry.
Pokud se podíváme, jak se Slavii dařilo v Evropě v posledních letech, jde vidět hodně postupné, ale zřetelné kroky kupředu. Nejprve se Pražané neprobojovali ani do základní skupiny Evropské ligy, následně v ní jejich pohárová pouť skončila, v loňské sezoně slávisté senzačně vyřadili mimo jiné Sevillu a dokráčeli až do čtvrtfinále Evropské ligy a letos vybojovali vysněnou Ligu mistrů.
Postupné zlepšování je tak hodně vidět a o to složitější úkol teď před slávisty stojí. Troufnu si tvrdit, že letos zápasy Ligy mistrů v neprospěch sešívaných rozhodovaly často zkušenosti, v nichž červenobílí zkrátka za světovými giganty zaostávali. Ty už příští rok snad tak viditelně chybět nebudou.
I proto věřím, že věčně ambiciózní Jindřich Trpišovský nebude chtít jen zopakovat letošní jízdu, ovšem bude zase mířit o kousek výš. Bude to mít ale nesmírně složité. Právě v kontrastu s úspěchy a neúspěchy české reprezentace se ukazuje letošní vystoupení Slavie jako snové.
Může se stát skutečností ještě odvážnější snění, kdy by slávisté mohli nejen konkurovat světovým velkoklubům na hřišti, ale také sbírat body úměrné svým výkonům? To ukáže příští sezona, už teď se sešívaní podle mého mínění pohybují na hraně svých možností. Jak daleko dokážou jít za ni? Nechme se překvapit.
Adam Kolář
_480x270.jpg "Hvězdy na cestách")
