Legendární útočník Jaromír Jágr si v úterý během otevřeného tréninku české parahokejové reprezentace vyzkoušel, jak náročný je pohyb na speciálních ocelových saních, které parahokejisté používají. O to více uznání si podle osmačtyřicetileté legendy tito hráči, jimž osud přinesl do života překážku v podobě tělesného handicapu, zaslouží.
Hrající majitel prvoligového klubu měl možnost vyzkoušet si postroj na ploše domácího stadionu v Kladně. Od parahokejových reprezentantů obdržel i speciální hokejku s věnováním. Když se pak ale odhodlal k prvním pohybům na saních, zavládla mezi mnoha přihlížejícími lehčí nervozita, aby si olympijský vítěz z Nagana nepřivodil po natržení lýtkového svalu, s nímž ještě nedávno bojoval, nějaké další zranění.
"Je to náročné. Jenom udržet stabilitu a odrážet se... Fakt klobouk dolů před těmi kluky a vůbec i dalšími sportovci, kteří takhle bojují a sportují. Mám problém se jenom rozjet, ještě kdybych s tím měl hrát hokej a brzdit... Já už parahokej dělat nebudu, ale chtěl jsem si to vyzkoušet. Není to opravdu nic jednoduchého. Přesněji řečeno, je to šíleně náročné," řekl Jágr novinářům.
Postupně se ale s pro něj neobvyklou výzbrojí a výstrojí sžíval čím dál více. A o to odvážnější pak byl i při kroužení kolem ledové plochy. Dokonce i rozhovor pak poskytl přímo ze saní.
Důležité je držet rovnováhu
"Já jsem rád, že si mohu některé ty sporty vyzkoušet, protože o to větší pak máte respekt ke sportovcům, kteří to dělají. Celý život jsem se většinou zaměřoval na jeden sport. Pár jich bylo doplňkových, které nám pomáhaly k hokeji, ale na druhu stranu je spousta sportů, které jsem si vůbec nevyzkoušel. A tohle je jeden z nich," podotkl Jágr.
Přestože nebyl přímo v Ostravě během loňského mistrovství světa, na němž národní tým parahokejistů skončil čtvrtý, alespoň na dálku šampionát sledoval. "Nebyl jsem přímo v dějišti, ale díval jsem se v televizi. Mohli jsme se přesvědčit, jak se tento sport stal populárním mezi lidmi," připomněl Jágr historický rekord MS s celkovou návštěvou 64.748 diváků.
Jeho hlavním průvodcem při zdolávání nástrah pohybu na saních byl brankář parahokejové reprezentace Michal Vápenka.
"Prohodili jsme spolu pár vět, radil jsem mu, jak držet rovnováhu. Je vidět, že je to sportovec. Myslím, že po pár trénincích by s námi bruslil úplně v pohodě. Každopádně problémy s rovnováhou jsou ze začátku úplně normální, vždyť kluci se učí i několik měsíců, aby byli schopní jakž takž jezdit. A zcela ovládat pohyb na saních, to je záležitost třeba i let," vysvětlil Vápenka.