Olympijské hry v Tokiu se letos v létě kvůli pandemii koronaviru neuskuteční. Japonský premiér Šinzó Abe se v úterý s prezidentem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomasem Bachem dohodl v telefonickém rozhovoru na přeložení her na příští rok.
Budou se konat nejpozději v létě 2021 stejně jako paralympijské hry, jež jsou na programu tradičně v dějišti OH po jejich skončení a v úterý byly odloženy také.
"Ve světle současných událostí a na základě informací od Světové zdravotnické organizace se prezident MOV a předseda vlády Japonska shodli, že XXXII. letní olympijské hry musejí být přeloženy na příští rok, nejpozději na léto 2021, aby bylo zabezpečeno zdraví sportovců, všech lidí zapojených do OH a mezinárodní komunity," uvedly MOV a organizační výbor tokijských her ve společném prohlášení. Navzdory změně termínu ponesou hry stále oficiální název Tokio 2020.
Olympijské hry se měly v Tokiu konat od 24. července do 9. srpna. Odloženy budou poprvé za 124 let své existence. Hry se neuskutečnily ve válečných letech 1916, 1940 a 1944 a v době studené války je v letech 1980 a 1984 ovlivnily bojkoty výprav.
Tokio dokončilo přípravy na velkolepý sportovní svátek v době, kdy se začal koronavirus šířit světem. Organizátoři i představitelé MOV několik měsíců ubezpečovali, že se hry uskuteční v naplánovaném termínu. V minulých dnech ale obě strany i pod tlakem národních olympijských výborů a samotných sportovců připustily, že začínají o odkladu her uvažovat. Bach v neděli oznámil, že rozhodnutí by mělo padnout do čtyř týdnů, nakonec k tomu MOV sáhl mnohem dříve.
Mnoho otázek
Nový termín konání OH zatím nebyl určen. "Po dvou hodinách od skončení toho telefonického rozhovoru vám nemůžu dát konečnou odpověď," řekl Bach novinářům. "Proto jsme tvrdili, že potřebujeme alespoň čtyři týdny na vyřešení těchto otázek... a nejsou zdaleka jediné," dodal šéf MOV.
Koronavirem se podle aktuálních údajů nakazilo ve 194 zemích světa více než 377 tisíc lidí, nemoci COVID-19 jich 16 500 podlehlo. Snaha o zastavení šíření viru vedla k velkým cestovním, komerčním a společenským omezením, jež výrazně ovlivnila i přípravu mnoha sportovců. Vzhledem k rušením kvalifikačních akcí je podle údajů MOV zaplněno jen 57 procent z 11 tisíc míst ve všech 33 sportovních odvětvích, která na hrách budou.
Rozhodnutí o odložení her padlo necelé dva dny předtím, než měla ve Fukušimě začít štafeta s olympijským ohněm, jenž byl zažehnut 12. března v řecké Olympii. Štafeta se měla uskutečnit v nouzovém režimu bez diváků a bez tradiční pochodně nesené běžci, ale s ohněm v lucerně přepravované vozidlem. "Oheň bude prozatím uložen a vystaven ve Fukušimě," uvedl prezident organizačního výboru Joširo Mori.
Jisté je, že oheň v Japonsku zůstane. "Olympijské hry v Tokiu by mohly sloužit jako symbol naděje pro svět během těchto krušných časů a olympijský oheň by mohl být světlem na konci tunelu, v němž se svět nyní nachází. Proto jsme se dohodli, že oheň v Japonsku zůstane," uvedl MOV.
Finanční ztráty
Organizátory nyní čeká mnoho výzev včetně toho, jak zajistit chod celé akce ještě rok a aby byly k dispozici všechna sportoviště a další dějiště i v náhradním termínu. "Za rok se toho může hodně stát, takže musíme rozmyslet, co udělat. Tohle rozhodnutí přišlo hodně náhle," uvedl Mori.
Odložení her kromě mimořádné výzvy z hlediska logistiky bude představovat i větší finanční nároky pro Japonsko, jež do nich investovalo více než 12 miliard dolarů (310 miliard korun). Hlavní ekonom finanční společnosti SMBC Nikko Securities Džuniči Makino už dříve vyčíslil japonské ztráty pro případ odložení na 670 miliard jenů (přes 155 miliard korun). Kacuhiro Mijamoto z univerzity v Kansai došel k částce o 30 miliard jenů nižší.
_480x270.jpg)
