Páteční údaje o srpnové inflaci zvyšují pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na měnovém zasedání na konci září zvýší základní úrokovou sazbu razantněji, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Vyplývá to z vyjádření oslovených analytiků. Podle nich navíc inflace poroste i v dalších měsících a na konci roku by se mohla přiblížit i pětiprocentní hranici.
Meziroční inflace v srpnu stoupla na 4,1 procenta z červencových 3,4 procenta, a byla tak nejvyšší od listopadu 2008. Vliv na to mělo zdražení zboží i služeb téměř ve všech oddílech spotřebního koše, nicméně nejvíce se na tom podepsaly vyšší ceny za bydlení.
"Skutečnost, že nůžky mezi odhadem inflace ČNB a realitou se v srpnu dále prudce rozevřely, dává centrální bance pádný důvod, proč pokračovat v utahování měnové politiky. ČNB tak téměř s jistotou na konci měsíce zvýší úrokové sazby. Z možností mezi pokračováním v mírných krocích o 0,25 procentního bodu a radikálnějším zvýšením o 0,5 procentního bodu nabývá na stále větší pravděpodobnosti druhá z nich," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
"Reakce centrální banky na sebe nenechá dlouho čekat. Již na konci září může ČNB zvýšit úrokové sazby o 0,5 procentního bodu a v dalších měsících bude nejspíše ve zvyšování sazeb pokračovat," uvedl i hlavní ekonom Deloitte David Marek. Rovněž podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky je pravděpodobné, že ČNB urychlí tempo zvyšování sazeb, když na konci září zvýší základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu.
Inflace přitom podle ekonomů poroste i v dalších měsících. "Z domácích faktorů bude zřejmě ještě nějaký čas pokračovat postcovidové zdražování některých služeb či rychlý růst cen nemovitostí, který se do inflace prolíná přes zdražování imputovaného nájemného. V cenových tlacích souvisejících s vývojem na globálních trzích budou hrát roli vysoké ceny potravin, mezinárodní přepravy, elektřiny, plynu a dalších surovin a materiálů," uvedl Rožumberský.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka se meziroční růst inflace bude minimálně do konce letošního roku pohybovat kolem čtyř procent a nelze vyloučit ani krátkodobý nárůst k pěti procentům. Podobně se vyjádřil i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Celková meziroční inflace v české ekonomice může v nejbližších měsících dále růst, tlačit nahoru ji budou jak naakumulované cenové tlaky v tuzemské ekonomice, tak statistické efekty v podobě relativně nízké srovnávací základny ve smyslu cenového vývoje pozorovaného loni na podzim. Ke konci letošního roku může meziroční inflace vystoupat nad úroveň 4,5 procenta," uvedl.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že dosud se očekávalo, že průměrná inflace v příštím roce zvolní pod tři procenta, ale poslední vývoj spíše naznačuje další zrychlení. "Pokud nedojde ke korekci cen komodit, které se vyvíjejí poslední dobou poměrně extrémně, lze v příštím roce očekávat další zrychlení inflace citelněji nad tři procenta. V letošním roce se bude nakonec průměrná inflace také pohybovat nad třemi procenty a v závěru roku může meziroční růst atakovat pětiprocentní hranici," uvedl.
I přesto, že inflace zrychlila výrazně více, než se čekalo, její struktura podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta překvapivá není. A do velké míry je podle něj stále ovlivňována pandemií. "U cen pohonných hmot přetrvává nízká srovnávací základna. K otevírání ekonomiky došlo v průběhu letošního dubna. Aktivita ve službách byla najednou po několika měsících útlumu svižně nastartována. U cen tak pozorujeme adaptaci na velmi dynamický proces v ekonomice. Inflace by měla vyvrcholit v průběhu letošního roku. A na pozadí pátečního zveřejnění by se v zimě mohla vyšplhat až nad 4,5 procenta," uvedl.
