Topná sezóna je teprve na začátku a ceny energií neustále rostou. V důsledku toho Češi stále častěji volí lokální vytápění. Příčinou zdražení je údajně růst cen emisních povolenek nebo mírné zimy. Stejný systém je však také v Německu, kde jsou ale ceny výrazně nižší.
Teplárny argumentují zdražováním emisních povolenek a skutečností, že jim přidělené množství nestačí. Povolenky jsou tak nuceny dokupovat, a tím zvyšují své náklady, které se logicky promítají do cen tepla.
Realita je však taková, že teplárny povolenky nezřídka přeprodávají. Podle platné vyhlášky Energetického regulačního úřadu si navíc mohou dát část jejich ceny do nákladů. Mezi dalšími důvody uvádějí také růst paliv a vyšší sazbu daně za teplo.
"Cena tepla by měla být určována především trhem - jak tomu je například v Německu. Pokud je i přesto potřeba regulace, tak musí být správně nastavená. Zároveň je ale nutné přecházet z uhlí na plyn, aby se zamezilo strmému nárůstu ceny způsobenému povolenkami," vysvětlil Jan Ondřich, odborník na oblast energetiky.
Čtyřnásobek české mzdy
V Německu stojí 1 GJ bez DPH okolo 455 korun, v České republice se ceny běžně pohybují okolo 620 korun a výše. V současné době průměr dosahuje ceny 606,9 koruny za 1 GJ. Ročně tak Češi za teplo utratí okolo 12 500 Kč. Důležitým faktorem je také průměrná mzda, která se v Německu pohybuje téměř na čtyřnásobku českého příjmu.
Důvodem je také absence přísnější regulace a jejího efektivního vynucování, české teplárny totiž cenu tepla mnohdy nadhodnocují. Odběratelé tak často přecházejí na lokální vytápění, tedy pořizují si vlastní kotel.
Instalaci topného zařízení ale provází řada problémů, od vyřízení stavebního povolení přes nemalé náklady na kotel a jeho instalaci. Výroba tepla v lokální kotelně však nepodléhá ekologické dani.
