České firmy od vlády potřebují především stabilní a předvídatelné prostředí, což za nejlepší preferovanou státní pomoc označilo 41 procent jejich ředitelů. Na druhém místě se s 24 procenty umístila první konkrétně specifikovaná pomoc, a to přechod na euro. Vyplývá to z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey, kterého se na přelomu listopadu a prosince 2022 zúčastnily přes dvě stovky generálních ředitelů českých firem.
"Diskuze o výhodách a nevýhodách eura v posledních měsících opět zesílily především v souvislosti s růstem českých úrokových sazeb. Řada domácích firem proto hledá možnost financování v eurech, zavedení eura by jim přístup k financím výrazně usnadnil," uvedl partner PwC ČR Jan Brázda.
Česká národní banka především v první polovině loňského roku v boji s inflací výrazně zvedla úrokové sazby, zatímco sazby Evropské centrální banky rostly jen pozvolna. Zatímco česká základní repo sazba je tak nyní na sedmi procentech, hlavní eurová sazba je od konce loňského roku 2,5 procenta. To mimo jiné znamená výrazný rozdíl mezi úrokovými sazbami, pro firmy je výrazně levnější čerpat úvěry v eurech.
"Skutečný podíl firem využívajících euro bude vyšší než čtvrtina. Část firem už se ke korunovým úvěrům nevrátí, euro se stává jejich standardní měnou bez ohledu na to, jestli na euro přejde celá česká ekonomika, nebo ne," upozornil Brázda.
Současnou českou vládu celkově ředitelé spíše chválí. Nejlépe podle nich zvládá uprchlickou krizi, za postoj k válce vládu chválí 78 procent šéfů českých firem, 61 procent pozitivně hodnotilo i přístup vlády k cenám plynu. Od státu přitom šéfové firem nevyžadují žádnou konkrétní pomoc, ale očekávají především stabilitu. V době průzkumu také hodně rezonovala otázka regulace cen energií, ke které stát i u firem přistoupil na začátku roku.
"Stabilita je něco, čeho se jim v posledních letech akutně nedostává. Nejnovějším příkladem nepředvídatelnosti je takzvaná windfall tax. Její konkrétní česká podoba jde v mnohém, zejména v samotné výši zdanění nebo v okruhu subjektů, na které dopadá, nad dohodnutý evropský rámec," řekl vedoucí partner PwC Martin Diviš.
Právě nekvalitní legislativa a její nepředvídatelné změny patří pro dvě třetiny generálních ředitelů mezi nejvýraznější hrozby jejich letošní práce. Kurzová rizika tak označuje 59 procent dotázaných. Mezi největšími letošními hrozbami jsou na prvních místech nicméně vysoká inflace, růst mzdových nákladů a ceny energií.