Drobné zásilky do 22 eur, tedy zhruba 560 Kč, z e-shopů mimo EU zřejmě podraží

Drobné zásilky do 22 eur (asi 560 korun) ze zemí mimo EU zřejmě podraží. Nově už totiž nebudou podléhat osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH). Novelu zákona o DPH, která tuto změnu zavádí, schválila ve středu Sněmovna. Ještě ji však musí projednat Senát. Pokud ji schválí včas, měla by začít platit nejdříve od 1. července. Sněmovna o jeden hlas naopak nepřijala pozměňovací návrh, který by umožnil, aby Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) mohly uplatňovat současné nároky na odpočet DPH až do konce roku 2024. Tato možnost jim tak skončí letos. Sněmovna také odmítla návrh ČSSD snížit DPH na základní potraviny z 15 na deset procent.

Novela ruší osvobození od DPH při dovozu malých zásilek s hodnotou pod 22 eur, tedy asi 560 Kč. Opatření EU má za cíl přinést z výběru DPH až sedm miliard eur (182 miliard korun) a zároveň narovnat podnikatelské prostředí, protože tuzemské firmy i firmy z EU musejí odvádět DPH, pokud jí podléhají. Norma reaguje na nové předpisy EU týkající se přeshraničního elektronického obchodu. Podle nich má kromě jiného od letošního roku skončit osvobození od DPH u zmíněných zásilek.

Na cenu zásilek však kromě DPH zřejmě dopadnou i další položky, hlavně poplatky za předložení balíčků celnímu úřadu a vyhotovení celního prohlášení. "Tyto položky mohou nakonec i převýšit původní hodnotu zásilky," uvedl ředitel poskytovatele celních služeb Gerlach Luděk Procházka. I po 30. červnu však podle něj zůstanou bez cla zásilky do 150 eur.

Novela zákona zavádí místo dosavadního pojmu zasílání zboží nový termín prodej zboží na dálku. Prodejem dovezeného zboží na dálku se pak bude rozumět situace, kdy někdo prodává zboží na dálku s tím, že ho odešle nebo přepraví na území EU ze třetí země.

Do EU ročně dorazí z čínských e-shopů přes 150 milionů malých zásilek osvobozených od DPH. Podle údajů České pošty počet takových drobných zásilek v ČR stoupá. V roce 2019 jich bylo 28 milionů, o rok dříve 25 milionů.

Sněmovna odmítla návrh koaličních sociálních demokratů Václava Votavy a Romana Onderky, kteří chtěli přeřadit některé základní potraviny do desetiprocentní sazby DPH. Šlo například o maso, mléko, ryby, vejce, máslo nebo chléb. Roční propad příjmů veřejných rozpočtů odhadli na 8,5 miliardy korun. Změna podle nich měla napravit negativní dopady omezení vyvolaných bojem s epidemií nemoci covid-19. Ministerstvo financí s návrhem nesouhlasilo.

Sněmovna také neschválila návrh, který by prodloužil nárok na odpočty DPH u ČT a ČRo do konce roku 2024. Návrh již dříve podpořil rozpočtový výbor, kde ho předložil předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k němu ve středu zaujala neutrální postoj. Podle dřívějších informací by mohla celková částka pro ČT i ČRo představovat dohromady asi půl miliardy korun. Ustanovení se do zákona dostalo v roce 2017. Vláda ho o rok později navrhla ve vládním daňovém balíčku zrušit. Česká televize tehdy vyčíslila výpadek příjmů na 350 až 400 milionů a Český rozhlas na 120 milionů ročně. Sněmovna ale prodloužila jeho platnost do konce letošního roku.

Sněmovna ve středu neschválila ani jeden z poslaneckých návrhů na zvýšení limitu pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty. Nyní je jeden milion, nejvyšší návrh počítal s limitem až dva miliony korun.