Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v březnu překvapivě snížila, pokles tak vykázala poprvé za pět měsíců. Vyplývá to ze zprávy výzkumné společnosti Sentix. Ta podle analytiků spolu s dalšími pondělními údaji signalizuje přetrvávající zranitelnost ekonomiky eurozóny, která čelí negativním důsledkům vysoké inflace a rostoucích nákladů na úvěry.
Index důvěry investorů v březnu klesl na minus 11,1 bodu z únorových minus osmi bodů. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali nárůst indexu, a to na minus 6,3 bodu. "I když se zatím podařilo odvrátit recesi, celková situace zůstává křehká," uvedla společnost Sentix.
Dílčí index hodnotící současnou situaci pátý měsíc za sebou stoupl, zůstal však v záporném pásmu. To signalizuje, že ekonomika se v nejlepším případě nachází ve fázi stagnace. Podle analytika Manfreda Hübnera z firmy Sentix by se mohly brzy obnovit obavy z recese, pokud se naplní nepříznivá ekonomická očekávání.
Statistický úřad Eurostat v pondělí oznámil, že maloobchodní tržby v eurozóně v lednu meziročně klesly o 2,3 procenta. Meziměsíčně se zvýšily pouze o 0,3 procenta, zatímco analytici očekávali jednoprocentní nárůst. "Naznačuje to slabý start roku z hlediska spotřebitelů," uvedl ekonom Bert Colijn ze společnosti ING. "Ty údaje o tržbách příliš nenasvědčují tomu, že začalo hospodářské oživení. Očekáváme, že (hrubý domácí produkt) HDP bude v prvním čtvrtletí stagnovat," dodal.
Ekonomika eurozóny se už řadu měsíců potýká s negativními důsledky růstu cen energií a zvyšování úrokových sazeb. V loňském čtvrtém čtvrtletí se HDP eurozóny zvýšil pouze o 0,1 procenta proti třetímu kvartálu, ve kterém vzrostl o 0,3 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem ledna předpověděl, že HDP eurozóny se v letošním roce zvýší pouze o 0,7 procenta po loňském nárůstu o 3,5 procenta. Výhled nicméně zlepšil proti říjnové prognóze, která na letošní rok počítala s růstem o 0,5 procenta. Evropská komise (EK) v polovině února zlepšila odhad letošního růstu na 0,9 procenta z dříve předpokládaných o 0,3 procenta.
Eurostat minulý týden oznámil, že meziroční míra inflace v eurozóně se v únoru snížila na 8,5 procenta z lednových 8,6 procenta. Analytici však počítali s výraznějším poklesem. Evropská centrální banka (ECB) začátkem února ve snaze omezit inflaci zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Banka zahájila zvyšování úroků loni v červenci a základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016.
Všeobecně se předpokládá, že tento měsíc ECB zvýší úroky o další polovinu procentního bodu. Hlavní ekonom ECB Philip Lane v pondělí uvedl, že centrální banka bude úroky pravděpodobně zvyšovat i v dalších měsících. "Současné informace o základních inflačních tlacích naznačují další zvyšování sazeb ECB po březnu," prohlásil. Investoři předpokládají, že základní sazba ECB se letos vyšplhá na čtyři procenta.
