Ekonomika eurozóny roste rychlejším tempem, než se předpokládalo, což Evropská centrální banka (ECB) zohlední ve svých nových prognózách i při rozhodování o své měnové politice. V rozhovoru se španělským listem El Confidencial to řekl viceprezident ECB Luis de Guindos. ECB bude o své měnové politice jednat příští týden ve čtvrtek, kdy zveřejní také aktualizované hospodářské prognózy.
Někteří představitelé ECB vyzvali, aby banka už příští týden rozhodla, že začne omezovat rozsáhlé nákupy dluhopisů, kterými se snaží podporovat hospodářský růst. De Guindos se k načasování začátku omezování nákupů dluhopisů přímo nevyjádřil, upozornil však, že silné hospodářské oživení vytváří prostor pro normalizaci měnové politiky. "Pokud inflace a ekonomika oživují, pak logicky přichází postupná normalizace měnové i rozpočtové politiky," uvedl bankéř.
Statistický úřad Eurostat ve svém rychlém odhadu uvedl, že inflace v eurozóně se v srpnu vyšplhala na tři procenta, což je nejvyšší úroveň téměř za deset let. Růst cen tak výrazně překračuje dlouhodobý cíl ECB, který je na dvou procentech. V červenci činila inflace v eurozóně 2,2 procenta.
ECB doposud uváděla, že za růstem inflace stojí dočasné faktory. De Guindos nicméně varoval, že vzestup inflace by zčásti mohl získat trvalejší charakter. Podobné obavy dal najevo také šéf německé centrální banky Jens Weidmann, který je členem Rady guvernérů ECB. "Pokud tyto dočasné faktory povedou k vyšším inflačním očekáváním a k rychlejšímu růstu mezd, může to znamenat výrazný nárůst míry inflace v dlouhodobějším horizontu," uvedl.
Šéf řecké centrální banky Jannis Sturnaras, který je také členem Rady guvernérů ECB, nicméně agentuře Bloomberg řekl, že vzestup inflace v eurozóně se stále zdá pouze přechodný. Dodal, že ze srpnového výstupu inflace na tři procenta by se neměly vyvozovat příliš velké závěry.