Londýn je trůnem globálních financí

Stuart Lipton vsadil 1,2 miliardy USD (28,1 miliardy korun), že britské hlavní město zůstane pánem mezinárodního finančního světa bez ohledu na to, jak dopadne brexit. Šestasedmdesátiletý developer není sám. Za finanční podpory od řady globálních investorů, včetně francouzské firmy Axa, se jeho nákladná sázka na investici v londýnské finanční čtvrti City zatím ukazuje jako správná.

Katastrofická varování před referendem v roce 2016, že by Londýn mohl přijít o svůj finanční trůn, pokud se rozhodne opustit Evropskou unii, se zatím ukázala být mylná. Londýn je stále světovým bankéřem.

Bezpečná budoucnost

"Londýn je mimořádně odolný a jeho budoucnost jako finančního centra je bezpečná, protože to, co tu máme, je jedinečné," řekl Lipton agentuře v 61. patře mrakodrapu na adrese 22 Bishopsgate, který by se měl po svém otevření v příštím roce stát druhým nejvyšším mrakodrapem západní Evropy.

Za poslední rok do letošního června Londýn přilákal více zahraničních investic do komerčních realit než jakékoliv jiné město. Jako cíl pro investice do finančních technologií překonal New York a zvyšuje svoji dominanci na světovém devizovém trhu s denním objemem 6,6 bilionu USD.

Od hlasování o brexitu Británie přeskočila Spojené státy a stala se největším centrem pro obchodování s úrokovými swapy, navzdory výzvám bývalého francouzského prezidenta Françoise Hollanda, aby dominance Londýna při zúčtování eurových derivátů skončila. To, že se Londýnu podařilo rozšířit svůj vliv jako mezinárodního finančního centra je jednou z největších záhad tři roky trvající komplikované brexitové krize.

Postavení města

Postavení města také naznačuje, že firmy z EU se po brexitu budou obracet na Londýn, pokud budou chtít získat peníze od zdrojů mimo unii. Tuto skutečnost zaznamenaly také velcí hráči na Wall Street. Nedaleko od 22 Bishopsgate otevřel Goldman Sachs v červenci, tři roky po referendu o brexitu, svoji novou evropskou centrálu.

Britská vláda se v rámci jednání o brexitu finančního odvětví prakticky zřekla. Deset vysokých představitelů odvětví však upozornilo, že londýnský finanční sektor od roku 2016 vzrostl, protože nemá v tomto časovém pásmu reálného konkurenta. A marnotratní bankéři jsou také příliš spojeni s jeho anglosaskou kulturou zahrnující tvrdou práci, ale také užívání si života.

Generální ředitel britské divize jedné z největších evropských bank uvedl, že i když se podnikání přesune do EU, většina vyšších bankéřů nebude ochotná opustit Londýn. Uvažuje o tom, že si nechá snížit mzdu o 20 procent, aby mohl zůstat ve městě. "Pokud jste italský bankéř, který se přestěhoval do Londýna před 20 lety a vaše děti chodí do soukromé školy za rohem, pak se nebudete chtít stěhovat do Frankfurtu," říká.

Centrum obchodu

Londýn je globálním centrem pro obchodování, půjčování a investování a největším čistým vývozcem finančních služeb na světě. EU se na jeho aktivitách podílí čtvrtinou.

Banky, pojišťovny a správcovské společnosti už přesunuly majetek za více než bilion eur (25,8 bilionu Kč) z Londýna na kontinent a otevřely si nové centrály v EU jako zajištění proti tomu, že by se Londýn náhle odstřihl od EU. Většina hlavních finančních institucí se však zatím nerozhodla přesunout velkou část zaměstnanců a aktivit, dokud nebude potvrzena ztráta přístupu na lukrativní jednotný trh EU.

Podle britských statistik se počet zaměstnanců v City mezi roky 2016 a 2018 zvýšil o 31 tisíc. Celkový počet lidí zaměstnaných speciálně v bankovnictví a pojišťovnictví však klesl o 3 tisíce. Není ale jasné, do jaké míry vývoj ovlivnil brexit, a jaký byl dopad nových omezení a strukturálních změn, v jejichž rámci se v bankách zvyšuje počet technologických specialistů a klesají počty tradičních bankovních míst.

Centrální banka Bank of England odhaduje, že do brexitu by mohlo být přesunuto celkem 4 tisíce osob, ale důležitá rozhodnutí budou stále přijímaná v Londýně. Původní odhady ztrát pracovních míst se pohybovaly od 30 tisíc do roku od ukončení brexitu po 75 tisíc do roku 2025.

Profesor ekonomické historie se specializací na finanční centra Youssef Cassis uvádí, že finanční hlavní města, jako Londýn, mají pozoruhodnou dlouhověkost. Jejích růst a pád se obvykle dějí tempem "ledovce".

Šéf organizace propagující Lucembursko jako finanční centrum Nicolas Mackel míní, že víc než ztráty pracovních míst na vývoj v Londýně dopadnou po brexitu přesuny aktivit. "Není to období od dnešního dne do Vánoc, na které se musíme dívat, ale v rámci pěti, deseti, 15 a 20 let. Je to falešná útěcha, kterou dáváte, pokud se zaměříte jen na pracovní mísa," dodal Mackel.