Klesající počet absolventů vysokých škol, nedostatečné pobídky i proměna trhu po pandemii covidu zřejmě povedou k rostoucí neobsazenosti kancelářských prostor v Brně. V analýze aktuální situace o tom informovala poradenská společnost Cushman&Wakefield, která regionální kancelářský trh sleduje.
"V první dekádě nového tisíciletí patřilo Brno ke špičce na trhu výzkumu a vývoje a high-tech odvětví ve střední Evropě. Díky velkému počtu studentů a absolventů brněnských vysokých škol byla zdejší pracovní síla lákadlem pro velké mezinárodní firmy, které sem umisťovaly svá centra sdílených služeb a výrobní, výzkumné a vývojové týmy. Nyní se situace mění - počet studentů poklesl, propagace Brna v zahraničí a jeho obchodní přístup jsou nedostatečné a nové firmy míří raději do polských regionálních měst," uvedl vedoucí regionálních trhů v České republice Lukáš Netolický.
V Brně pokračuje výstavba nových kancelářských prostor, loni přibylo na trhu 33 tisíc čtverečních metrů plochy, což představuje meziroční nárůst o 84 procent. Ve výstavbě je dalších 35 tisíc čtverečních metrů, z toho 26.100 by mělo být dokončeno v letošním roce.
"V Brně se dá pro příští roky očekávat nárůst neobsazenosti až na 16 procent, neboť zájemců o nové prostory nebude dostatek. Staví se přitom ve vysoké kvalitě, projekty splňují stále větší nároky firem na pracovní prostředí. To spolu s vysokými stavebními náklady zvyšuje tlak na cenu nájmů - původně se předpokládal nárůst ze současných 16,5 eura až na 20 eur za metr čtvereční. Kvůli snižující se absorpci a nárůstu neobsazenosti se 20 eur nyní zdá nereálných. Nejvyšší dosahované nájemné nejspíš zůstane pod 18 eury, a to i v příštích několika letech," doplnil Netolický.
Nižší poptávku po nových prostorách zapříčinil i přechod na takzvaný hybridní pracovní režim, kdy zaměstnanci tráví v kancelářích jen část pracovního týdne, druhou část pak pracují z domova. "Firmy díky práci mimo kancelář mohou snižovat počty stálých pracovních míst a zároveň měnit využití kancelářských prostor, aby lépe odpovídaly současným potřebám zaměstnanců. V konečném důsledku taková změna neznamená vždy redukci, ale často také zvětšení pronajímané plochy. Z nájemců, kteří nyní přebudovávají své prostory, asi 40 procent jejich velikost redukuje, některé společnosti kvůli efektivitě konsolidují i více poboček do menšího počtu budov. Dalších 30 procent firem ale i při změnách uspořádání zůstává na stejné výměře a dalších 30 procent expanduje," dodal Netolický.