Pokles výnosu spotřební daně z tabákových výrobků je zřejmě více důsledkem nezdařených daňových změn hlavně v roce 2020 než jinými faktory, včetně technických nebo pandemických. Problémem je například příliš vysoké daňové zvýhodnění u zahřívaných cigaret. Vyplývá to ze studie ke spotřební dani z tabákových výrobků na EU a národní úrovni, kterou ve čtvrtek představil Štěpán Křeček z Katedry hospodářské a sociální politiky Vysoké školy ekonomické (VŠE).
Dalším nepříznivým faktorem je podle studie samotná výše zdanění a cena cigaret, což vedlo k poklesu nákupů cigaret cizinci v pohraničních oblastech. Zároveň stoupl nákup cigaret Čechy v zahraničí. Například v Polsku je cena nejlevnějších cigaret ve srovnání s Českem poloviční, na Slovensku je rozdíl 20 procent.
Stát loni získal na spotřební dani z tabákových výrobků 56,2 miliardy korun, což bylo o 10,8 miliardy korun méně proti plánům a o 3,3 miliardy korun méně než v roce 2020.
"Výnos daně je v roce 2021 přesně na úrovni roku 2017, a to navzdory třem významným zvýšením sazby daně v letech 2018, 2020 a 2021. Nárůst daně v tomto období činil 32 procent, aniž by to ale mělo jakýkoliv dopad na výši výnosu této daně v roce 2021," uvádí studie. Podle ní již zvýšení daně v roce 2018 znatelně vzdálilo ceny v ČR cenám cigaret polských a slovenských a zároveň je znatelně přiblížilo německým a rakouským. "Tuzemská spotřeba tabákových výrobků zůstala stejná, nebo dokonce vzrostla, pouze se přesunula do méně zdaněných kategorií a realizuje se nákupy slovenských a polských výrobků, a to při současném výpadku německých a rakouských nákupů," upozornila studie.
Ministerstvo financí podle studie odůvodnilo pokles výběru daně vysokými částkami daně rozdílně placenými na přelomu minulých let, tradičními výkyvy v odběru tabákových nálepek při změnách sazby spotřební daně a významným omezením přeshraničních nákupů. "První dva efekty nemohou vysvětlit pokles výnosu daně," uvedl k tomu Křeček.
Změny ve spotřební dani v roce 2020 podle studie narušily strukturu daně a rovnováhu trhu. "Navýšení pevné a procentní částky daně o 18,1 procenta při současném navýšení minimální daně pouze o deset procent učinilo minimální daň tak minimální, že je irelevantní pro veškeré existující cigarety. Protože se ale od této minimální daně odvíjejí sazby pro tabák ke kouření, pro doutníky a pro zahřívané tabáky, stouply tyto sazby méně než u cigaret, a tím se prohloubily daňové a cenové rozdíly a stoupla motivace spotřebitelů přejít na levnější a méně zdaněné kategorie tabákových výrobků," uvádí studie.
To se podle materiálu projevilo například na množství zahřívaného tabáku. Zatímco v roce 2020 spotřebitelé nakoupili 1,6 miliardy cigaret určených k zahřívání, loni to bylo 2,3 miliardy. Protože tyto zahřívané výrobky odvádí pouze 20 až 25 procent daně z cigaret, ztratil státní rozpočet v roce 2021 daň ve výši více než šest miliard korun, uvádí studie. Podle Křečka sice bude nutné pokračovat v daňovém zvýhodněné méně škodlivých variant kouření, ale aktuální zvýhodnění by se mělo podle něj dostat na úroveň zhruba 50 procent daně z cigaret. "U zahřívaného tabáku je pak další problém, že se daní váha tabáku v cigaretě, a ne jednotlivé kusy cigaret k nahřívání," upozornil.
"Česká republika by se určitě měla více zaměřit na zdaňování pevné složky spotřební daně. Měla by se vrátit k praxi nastavení minimální daně z let 2013 až 2016 a využívat ji tak, aby se odrazovali od kouření noví uživatelé, tedy více zdražit ty nejlevnější cigarety," uvedl Křeček. Podle něj je třeba udržovat daňovou rovnováhu vzhledem k okolním zemím.
