Rozhodnutí opustit v Německu výrobu elektřiny z hnědého uhlí a postup, jak zajistit přechodné období znamená, že do deseti let zanikne asi 6000 pracovních míst. Uvedla to německá společnost RWE, která je největším producentem elektřiny v Německu.
Spolková vláda se ve čtvrtek nad ránem dohodla na podmínkách přechodného období s představiteli spolkových zemí, kde se těží uhlí. Na kompenzaci zaměstnancům, firmám a místním vládám vynaloží přes 40 miliard eur (přes bilion korun).
"Předpokládáme, že v krátkodobém výhledu zanikne 3000 pracovních míst. Do roku 2030 to dohromady bude 6000 míst. Počet zaměstnanců v celém odvětví (těžby a zpracování) hnědého uhlí za pouhých deset let klesne o 60 procent," řekl podle agentury Reuters generální ředitel RWE Rolf Martin Schmitz. Rozhodnutí zanechat výroby elektřiny z hnědého uhlí dopadne plnou vahou právě na jeho podnik.
Šéf RWE také upozornil, že rozhodnutí, která byla na celostátní úrovni přijata, zatěžují RWE víc, než firma předpokládala. A to i v kratším čase, než se původně domnívala.
Firma uvedla, že nadále stojí za podnikáním v uhelném sektoru a nemá v úmyslu aktivity s ním spojené prodávat. Nepočítá ani s dopadem na plánovanou výplatu dividendy za rok 2019. Zdroje agentury Reuters uvedly, že RWE by jako kompenzaci za odchod od hnědého uhlí mohla dostat kolem 2,6 miliardy eur.
Německo se dnešním rozhodnutím stane první zemí, která se zbaví energie z jádra i z uhlí. Výrobu elektřiny z jádra opustí do roku 2022, z hnědého uhlí do roku 2038. První elektrárna bude odstavena ještě letos. Německo je největším producentem hnědého uhlí na světě a uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku kdysi v Německu tvořily páteř těžkého průmyslu.
_480x270.jpg)
