Po loňských rekordních propadech ekonomiky, které způsobila stále trvající pandemie nového typu koronaviru a s ní spojené uzávěry, je situace světové ekonomiky v letošním roce stále nejistá. Během roku se ekonomická situace zlepšila a mezinárodní instituce vidí situaci stále optimisticky a předpovídají růst světové ekonomiky. Během roku se ale objevily znepokojivé jevy.
Už od léta se světové ekonomiky potýkají s růstem inflace, který podle ekonomů souvisí s hospodářským oživením doprovázeným zdražováním energií a nedostatkem některých surovin. Automobilový průmysl také drtí globální nedostatek čipů. A v dosavadních prognózách zatím není zahrnuto nebezpečí nové varianty koronaviru omikron, jejíž možné šíření by mohlo opět omezit ekonomiku.
Část ekonomů vidí nebezpečí v tom, že ceny se nyní zvyšují v celé škále, už to nejsou jen energie a vybrané zboží ovlivněné koronavirovou pandemií. Za inflací stojí i prudce rostoucí ceny surovin, jako je dřevo, měď nebo ocel a dalších energií. Evropské vlády se snaží zmírnit dopady vysokých cen energií na spotřebitele i podniky nouzovými opatřeními, jako jsou cenové stropy a dotace, a některé centrální banky se uchylují ke zvyšování úrokových sazeb. Bankovní rada ČNB například minulý měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Jednalo se o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová ale prohlásila, že by centrální banka na vzestup inflace neměla reagovat zpřísněním měnové politiky. Naznačila také, že ECB bude pokračovat v nákupech dluhopisů.
Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. V celé Evropské unii růst cen poháněný zejména pokračujícím zdražováním energií v říjnu prudce zrychlil a nabral nejvyšší tempo od doby před finanční krizí z roku 2008. Meziroční míra inflace dosáhla 4,4 procenta.
Rekordní inflaci hlásí i řada jednotlivých zemí. Například v Německu, nejsilnější ekonomice Evropy, meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zrychlil na šest procent, a dostal se na maximum od roku 1992. K růstu cen přispívají v Německu kromě dočasného snížení DPH také ekologické poplatky za oxid uhličitý a dopady pandemie covidu-19. Hospodářství se nadále potýká s problémy v dodavatelských řetězcích a také s rostoucími cenami energií.
Také světové ceny potravin se v říjnu třetí měsíc za sebou zvýšily a jejich index se vyšplhal na desetileté maximum. Za říjnovým růstem cen stálo podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) především zdražování obilovin a rostlinných olejů, důvodem je počasí a s ním spojená neúroda a rovněž narušení dodavatelských řetězců způsobené pandemií.
Zatímco růst americké ekonomiky ve druhém čtvrtletí zrychlil na 6,7 procenta, ve třetím čtvrtletí v přepočtu na celý rok zpomalil na 2,1 procenta. Ekonomika se ve třetím čtvrtletí potýkala s nárůstem počtu případů koronavirové nákazy a s přetrvávajícími problémy v dodavatelských řetězcích. Ekonomika EU se ve druhém čtvrtletí vrátila k růstu a vymanila se tak z dvojité recese, kterou způsobila pandemie covidu-19. Ve třetím čtvrtletí zrychlila růst na 2,1 procenta, v meziročním srovnání ale růst kvůli pandemii prudce zpomalil.
Podle listopadové zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) světový obchod v letošním roce navzdory pandemii stoupne na nový rekord. Hodnota obchodu vzroste o 23 procent na 28 bilionů dolarů (631,6 bilionu korun). Ve srovnání s rokem 2019, tedy před pandemií, bude vyšší o 11 procent. K růstu přispívají hospodářské stimuly a vyšší ceny komodit. Nerovnoměrná expanze a případný výskyt nového kmene koronaviru však vytvářejí vysoký stupeň nejistoty pro výhled na rok 2022. Nejnovější výhled také nebere v úvahu případné dopady nové varianty koronaviru. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale v říjnu kvůli pandemii revidoval svou prognózu. Pro letošní rok počítá s růstem o 5,9 procenta, zatímco v letní aktualizaci předpovídal šestiprocentní tempo růstu.
Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v říjnu revidovala ztráty leteckých společností, které byly loni jedním z nejpostiženějších firem, na rok 2021 z původních 47,7 miliardy dolarů na 51,8 miliardy dolarů. Příští roky by se podle IATA měla ztráta leteckých společností výrazně snížit na 11,6 miliardy dolarů (252,7 miliardy korun).
Kritické období prožívá nyní automobilový průmysl, důvodem je nedostatku čipů a dalších součástek spolu s váznoucí logistikou. K současnému nedostatku čipů přispěla hlavně zvýšená poptávka po spotřební elektronice v důsledku pandemie koronaviru. Například v EU prodej nových osobních aut klesá již čtvrtý měsíc po sobě a největší evropské automobilové trhy zaznamenávají dvouciferné ztráty.
Řada vlád i organizací se snaží ekonomiku zasaženou koronavirem podporovat. EK ve snaze o podporu unijní ekonomiky zasažené krizí již od loňska neuplatňuje rozpočtová a dluhová pravidla, jejichž dodržování před krizí striktně vyžadovala. Návrat k pravidlům chce v roce 2023. Letos v červnu začala komise vydávat dluhopisy, jejichž prostřednictvím chce naplnit mimořádný fond obnovy ekonomik evropských zemí zasažených koronavirovou krizí ve výši 800 miliard eur, který představila loni v květnu.
Balíčky v hodnotě bilionů dolarů představil také americký prezident Joe Biden, který z plánů na obnovu americké ekonomiky zasažené pandemií učinil svůj hlavní předvolební slib. Centrální banka USA (Fed) na druhou stranu začala minulý měsíc omezovat nákup aktiv. V současnosti je na cestě k úplnému omezení měsíčních nákupů státních dluhopisů a cenných papírů krytých hypotékami do června příštího roku. Tento program byl zaveden na počátku roku 2020, aby pomohl vyléčit ekonomiku z pandemie nemoci covid-19.
Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) letos zůstane nejméně 220 milionů lidí po celém světě kvůli pandemii bez práce. Míra nezaměstnanosti by měla činit 6,3 procenta. V příštím roce se má situace o něco zlepšit - bez práce bude 205 milionů lidí a míra nezaměstnanosti se sníží na 5,7 procenta. V roce 2019, tedy před pandemií, nemělo práci 187 milionů lidí a míra nezaměstnanosti činila 5,4 procenta. Trh práce neoživí z pandemie podle ILO nejméně do roku 2023.
