Pěstitelé na Vysočině přepokládají, že na letos sklizených bramborách prodělají, přestože se jich urodilo víc. O část odbytu přišli kvůli zavřeným jídelnám, na tuzemský trh se podle nich navíc tlačí levné brambory ze zahraničí. Sklizeň zdržovaly deště, někde se protáhla až do listopadu. Zbytky nesklizených polí byly v Česku ještě zkraje tohoto týdne.
Agropodnik Košetice na Pelhřimovsku dokončil sklizeň brambor v minulém týdnu, o dva až tři týdny později než obvykle. "Víc nás trápí ceny brambor, které spadly na několikaletá minima, odbyt je velmi špatný," řekl předseda představenstva Zdeněk Duffek. Letošní úroda brambor v ČR byla nadprůměrná. "Nadto musíme zdůraznit, že od začátku sklizně sem jdou brambory z dovozu, protože ty přebytky má i zahraničí, hlavně Německo," uvedl.
Agropodnik měl brambory na 280 hektarech polí, což je asi procento bramborových polí v ČR. Vedle konzumních brambor určených pro prodej v obchodech tato firma pěstuje brambory na sadbu a také odrůdy určené na výrobu škrobu a dalších výrobků.
Zkraje týdne ještě v Česku zbývalo sklidit brambory z desítek hektarů polí, šlo převážně o brambory určené pro škrobárny. "Obvyklé to není. Jednak byly posunuté žně zhruba o 14 dní, a pak je pořád mokré počasí, které tempo sklizně výrazně snižovalo," řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Nynější nízké výkupní ceny brambor a špatný odbyt jsou podle něj pro pěstitele daleko větší problém. Uvedl, že při prodeji ve velkém kolísá cena za kilogram brambor okolo dvou až 2,50 korunách, což nepokrývá výrobní náklady.
Ztráty kvůli zavřeným jídelnám
Mnoho jídelen nevaří kvůli epidemii. Králíček uvedl, že pokud má informace, i prodej brambor v obchodních řetězcích je zatím nižší než obvykle. Problémy s odbytem mají kvůli epidemii i pěstitelé jinde v EU. Produkce brambor v unii podle Králíčka proti loňsku přitom stoupla o víc než tři miliony tun.
Pěstitelé, kteří prokážou kvůli koronaviru od března do konce listopadu meziroční propad tržeb o čtvrtinu, mohou požádat o dotaci z programu Agricovid určeného zemědělcům a potravinářům. Příjem žádostí by mohl začít na přelomu letošního a příštího roku, uvedlo ministerstvo zemědělství.
Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v Česku. Podle Českého statistického úřadu tam letos rostly na 8065 hektarech. Letošní produkce brambor v zemědělských firmách ČR podle odhadů vzrostla o víc než desetinu, vedle lepšího hektarového výnosu k tomu přispělo rozšíření plochy o 4,3 procenta na 23 877 hektarů polí.