Rada guvernérů ECB dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny, a to na 4,50 procenta

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny, a to na 4,50 procenta. V dnešní tiskové zprávě zároveň zveřejnila novou prognózu inflace a ekonomického růstu, ve které uznala, že inflace zpomaluje rychleji, než se předpokládalo. To by mohlo otevřít cestu ke snížení sazeb v letošním roce.

ECB loni v září ukončila nejrychlejší cyklus zvyšování sazeb ve své historii. Ten zahájila předloni v červenci s cílem dostat pod kontrolu inflaci. Řada ekonomů předpokládá, že letos ECB začne úroky snižovat.

"Dosahujeme solidního pokroku směrem k našemu inflačnímu cíli, a díky tomu jsme si jistější. Nejsme si ale jisti dost," řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. O svém dalším kroku banka podle Lagardeové rozhodne na základě dalších ekonomických údajů, které budou k dispozici částečně už v dubnu a více před červnovým zasedáním. V tomto bodě panuje mezi bankéři ECB široká shoda, dodala.

"Rétorika ECB aktuálně není nastavena na brzké snižování sazeb," sdělil ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Trh podle něj nyní dává šestašedesátiprocentní pravděpodobnost tomu, že ECB základní sazby v novém cyklu uvolňování měnové politiky poprvé sníží v červnu.

Centrální banka dnes uvedla, že od jejího posledního zasedání inflace dál zpomaluje, směrem dolů tak aktualizovala výhled inflace. V letošním roce předpokládá, že inflace bude v průměru činit 2,3 procenta a příští rok zpomalí na dvě procenta. V roce 2026 ji odhaduje na 1,9 procenta. Bez energií a potravin inflace letos mohla v průměru činit 2,6 procenta, v příštím roce zpomalit na 2,1 procenta a v roce 2026 na dvě procenta.

Nejnovější prognóza naznačuje, že inflace dosáhne dvouprocentního cíle ECB ještě před koncem letošního roku, a ne až v roce 2025, jak doposud banka očekávala. ECB ale současně dodala, že přestože většina ukazatelů inflace se zmírnila, domácí cenové tlaky zůstávají vysoké, částečně kvůli silnému růstu mezd.

Banka zároveň aktualizovala výhled růstu ekonomiky směrem dolů. Očekává, že hospodářská aktivita zůstane v nejbližším období utlumená a že hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním roce zvýší o 0,6 procenta. V příštím roce však počítá sjeho zrychlením na 1,5 procenta a v dalším roce na 1,6 procenta. Zpočátku by ekonomický růst měla podpořit spotřeba, později také investice.

Finanční trhy nyní čekají, že ECB v letošním roce sníží základní úrok třikrát nebo čtyřikrát. Zdroje agentury Reuters už několik měsíců uvádějí, že ECB pravděpodobně nesníží úroky před zasedáním plánovaným na začátek června, protože teprve v květnu bude mít k dispozici důležité údaje o mzdách.

Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta. Letos v únoru zpomalila na 2,6 procenta, a byla tak mírně nad dvouprocentním cílem ECB.